Zeptali jsme se vědců: Může na jednom stromě růst jablko a hruška? |
Omrznutí (congelatio) se řadí obecně mezi poranění a je zaviněno lokálně působícím ochlazením „periferie těla“ především rukou, nohou a hlavových výčnělků jako je nos, uši, rty a podobně. Tkáně jsou poškozeny zpočátku hlavně stažením cév při ochlazení k bodu mrazu a značnému snížení krevního oběhu (vazokonstrikce).
Zeptejte se vědcůNeumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás, proč je obloha modrá nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz. Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: Otázka pro vědce nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem #otazkaprovedce. |
Na teplotu blízkou nule a nižší reaguje kůže a podkožní tkáně destruktivními procesy, které se rozvíjejí v čase a určují stupně omrznutí. Proces je zpočátku vratný (stupeň 1), ale po popraskání kožních a lymfatických kapilár a cévek, případně vzniku vodních krystalků, se začínají tkáně a buňky poškozovat nevratně.
K omrznutí postačuje i snížení teploty ještě stále nad bodem mrazu (1 - 3 °C), jde-li o kombinaci s vlhkostí a větrem. Proud vzduchu odebírá výparné (skupenské) teplo vody z kůže. Kůže je šedobílá, ztrácí citlivost, později zčervená a bolí. Citlivější na chlad a vznik omrzlin jsou například lidé podvyživení a dehydrovaní anorektici, osoby se sklerózou periferních cév, diabetici, pacienti s poruchou pojivových tkání a imunity (lupus erythematodes), děti, senioři a samozřejmě pijáci alkoholu. Mozek pijáka se totiž téměř vždycky domnívá, že je venku tepleji. Proto zůstávají kožní cévy rozšířené, a to nejvíc právě na nekrytých částech těla – na obličeji a nose, ale i jinde po těle. Nos i tváře červenají a z těla uniká nadměrné množství tepla. V zimě tedy opilí lidé mohou snadno podchladit a případně umrznout i při teplotách lehce nad bodem mrazu.
Alkohol je špatný pán
K rychlejšímu prochladnutí přispívá i to, že etanol vypíná chladový třes svalů (drkotání), který tělo zahřívá. Etanol ovlivňuje cévy v kůži a neblaze se kombinují jeho periferní a centrální účinky na mozek. Mění se (snižuje) přenastavená teplota mozkového termoregulačního centra (opilý má pocit tepla i za nízkých teplot okolí) a zvyšuje se rozšíření cév. Jejich rozšiřování a zužování je za normálních podmínek pečlivě řízeno hlavně autonomními nervy (především sympatickými vlákny) a hormony jako je adrenalin nebo neuropřenašeč noradrenalin. Lihové nápoje nad 0,5 promile tuto spolupráci zhoršují.
Zeptali jsme se vědců: Co se děje při reakci draslíku s vodou a jaké má reakce následky? |
Alkohol je sice někdy dobrý sluha a podporuje v rozumných dávkách psychické uvolnění v teple horských chat, ale špatný pán, když se spojí na sjezdovce s chladem a mrazem. Pak upadnout lze na zem a bez pomoci k smrti prochladnouti rázem..
