Lidovky.cz: Řada začínajících učitelů poměrně záhy své působení ve školách vzdá. Dříve se mluvilo o tom, že je to hlavně kvůli nízkým platům. Vy se ale na ně zaměřujete z jiného důvodu. Proč?
ZK: Myslíme si, že pro začínajícího učitele je důležité, jaké má profesní sebepojetí. Ve chvíli, kdy nemá ujasněné, jakým učitelem chce být, a někdo mu třeba řekne „musíš být na ty děti přísnější, musíš jim dávat víc, nebo míň úkolů“ a on vlastně neví, takže trochu „vlaje“, tak pak může udělat věci, se kterými není vnitřně v souladu.
To často vede k nespokojenosti a k tomu, že učitelé nabydou pocitu, že pro tuhle práci nejsou dost dobří. To, jak jsou dnes koncipované programy na fakultách, nevytváří vždy dobré podmínky pro osobní rozvoj.
Ve výzkumném šetření, které jsme připravili pro účastníky našeho kurzu, jsme si ověřili, že pro tento typ práce na sobě je velmi důležité prostředí. Potřebuji stálou skupinu a v ní bezpečné prostředí, abych mohl jít hluboko do sebe a zároveň to mohl sdílet s ostatními.
Na fakultách by pro to byl největší prostor během seminářů reflexí praxí, ale tam se studenti během semestrů nepotkávají vždy ve stejné sestavě nebo se stejným učitelem a často se věnují spíše didaktickým otázkám.
Lidovky.cz: Když mluvíte o bezpečném prostředí, co je pro začínající učitele tedy nejvíce ohrožující? S čím pracujete a co jim chcete předat?
