Odpověď
Vážený pane Murdochu,malé lokální kogenerační zdroje mají jistě svůj smysl pokud nahrazují samostanou výrobu tepla. Pokud vytlačují recyklované teplo z výroby elektřiny ve větším kogeneračním zdroji, tak žádný smysl nemají. Upřímě řečeno, jsem k tomuto takzvanému trendu, poněkud skeptický. Co se týče pana Hogana, tak ve Švédsku zcela jistě plynové motory trend nejsou, protože tam prakticky chybí distribuční síť a ve Švýcarsku také žádná sláva. Zemí zaslíbenou plynových motorů je především Nizozemí a Dánsko, ale obě země mají vlastní zásoby plynu, který dokonce mohou vyvážet. My jsme v úplně jiné situaci. Situace se velmi změnila. Z komínů tepláren už díky elektrofiltrům a někdy i látkovým filtrům létá popílku opravdu minimálně. Žádná výroba tepla kromě slunečního záření, jádra a geotermální energie není bezemisní, vždycky nějaké emise vzniknou a není úplně jedno kde a jak je vypustíte, - jestli pod oknem domku na dně údolí nebo ze 150 metrového komína na kopci. V tom je z hlediska vzniklých koncentrací škodlivin v ovzduší, které dýcháte, obrovský rozdíl. Budete se divit, ale množství metanu produkovaného skotem závisí na potravě, kterou mu předložíte. Například na Novém Zélandu uvažovaly o zavedení daně i ztěchto emisí, ale to je jen perlička. Samozřejmě, že množství metanu unikajícího z plynárenských sítí je relativně malé. Velké být ani nemůže, protože metan tvoří při větších koncentracích se vzduchem výbušnou směs a šlo by o krk. Jenomže pokud i ta zdánlivě nenápadná 2-3 % úniku vynásobíte faktorem 72, tak zjistíte, že výsledek je z hlediska dopadu na klima horší než pálit hnědé uhlí. Mimochodem, po rozvoji těžby břidlicového plynu, kde jsou úniky při těžbě podstatně vyšší, začala rapidně růst koncentrace metanu v atmosféře, že by jen shoda náhod? Ano, započtete-li pouze emise z komína, je zemní plyn fosilním palivem s nejnižšími emisemi. Jenomže když připočteme emise při jeho těžbě a dopravě na vzdálenost 5000 km, tak už to tak růžové není. Pokud přijmeme logiku, že se počítají jen emise v místě finálního využití (což se bohužel stalo), tak to je jako bychom řekli, že elektřina je naprosto bezemisní, protože ze zásuvky se přece za normálních okolnistí nekouří. Podle této logiky je bezemisní i každé centrální teplo, protože z výměníkové stanice se nekouří také. Teplárníci si uvědomují, že zásoby uhlí jsou omezené a je potřeba přejít na jiné zdroje energie. Je to otázka času, protože tento přechod je velmi finančně náročný, ale nepochybně možný a nutný. Zemní plyn palivem budoucnosti pro teplárneství není, protože bude nahrazovat ropu v dopravě. Ropa bude do 20 let cenově únosná pouze pro výrobu plastů, ale pálit v motoru si ji bude moci dovolit málokdo. Teplárenství má tu obrovskou výhodu, že kromě hnědého uhlí umí využití i surovou biomasu z lesa i pole, energii z komunálního odpadu, jádro nebo teplo z hlubinných vrtů. Nic z toho si do domácího kotlíku nedáte (nebo byste alespoň s ohledem na sousedy neměl). Tady si trochu protiřečíte, ale nejste sám. Všichni nám vyčítají uhlí a když zmíníme biomasu, tak nám jí vyčtou také. Dám ruku do ohně za to, že na biomase žádná teplárna nijak přemrštěně nevydělává. Příběh bioplynových stanic, kde byla kromě výkupní ceny k dispozici i štědrá dotace hned od dvou ministerstev je něco jiného a nelze to házet do jednoho pytle. Co se týče Břidlicového plynu, jsem k jeho těžbě v Evropě velmi skeptický. Jednak jsou zásoby podstatně hloubš, než v USA, je tu jiné geologické složení a hlavně úplně jiná hustota osídlení. Když vidím, co všechno je možné u nás dělat kolem výstavby nezbytné silnice nebo vedení vysokého napětí, tak si fakt neumím představit masivní rozvoj břidlicového plynu. Pěkné odpoledne a veselou mysl přeje Martin Hájek