Exprezident Václav Klaus v sídle institutu, který nese jeho jméno, v pondělí slaví své 77. narozeniny. Na „zámeček“, jak se vilce na pražské Hanspaulce přezdívá, se jako každým rokem schází řada hostů. Ohlášeno bylo jméno prezidenta Miloše Zemana, kardinála Dominika Duky nebo Klausových příznivců z uměleckého prostředí, například někdejšího ředitele Národní galerie Milana Knížáka či hudebníka Ondřeje Hejmy.
Klaus slaví narozeniny. Od Forejta a spol. dostane samizdat |
Server Lidovky.cz připomíná Klausovu osobnost deseti výroky, jež se v posledním roce rezonovaly českou společností. Připomeňte si je.
1. „Zajímavé věci o světě a Evropě říkají takzvaně populističtí lídři“
Bývalý prezident v rozhovoru pro Lidové noviny na začátku června promluvil o populismu, a to v souvislosti s návštěvou Steva Bannona, bývalého stratéga Bílého domu a hlavního poradce Donalda Trumpa. Ten řekl, že se do Evropy jezdí učit od populistických stran. Důvod? Zabírá to prý na voliče. Na otázku, zda nejde o nebezpečný výrok, Klaus uvedl: „A co by se asi tak učil od nepopulistických lídrů západní Evropy? Od těch Macronů, Merkelových, Junckerů a Rajoyů. To by musel být blázen. Tenhle liberální establishment přece Bannon poslouchá dnes a denně doma. Zajímavé věci o světě a Evropě říkají právě tito takzvaně populističtí lídři.“
2. Češi si vyšší mzdy nezaslouží
Bývalý prezident měl vůbec v červnu, pokud jde o silné výroky, nabito. Z politického ústraní se opět rozpoutal zájem veřejnosti výrokem na jeho oblíbené téma. Tím je ekonomika. Když její růst v součinnosti s nízkou nezaměstnaností katapultovaly průměrnou českou mzdu nad hranici 30 tisíc korun měsíčně, vzkázala bývalá hlava státu, že si Češi větší mzdy zatím nezaslouží. Finanční ohodnocení je podle něj „takové, jaké je“.
3. Pirátské a zelené zlo
Tímto výrokem ovšem červnový výčet nekončí. Klaus se před několika dny tvrdě opřel do Pirátské strany i do partaje Zelených. „Považuji nějaké Piráty a Zelené za větší zlo než tu dnešní vyčpělou, bezbarvou, ideologicky naprosto prázdnou, zbytkovou komunistickou stranu,“ řekl doslova. Piráti ani Zelení si taková slova ovšem nechali líbit a Klausovi vzkázali, že je to „nestor proputinovské servilnosti a rektálního alpinismu“. Podle nich také projevuje „nesmyslnou aroganci a bezbřehý politický populismus“.
4. Praha, město nemakačenků
V posledním roce nazvedl ze židle některé své odpůrce výrokem o Praze jakožto „končině nemakačenků“. V rozhovoru pro deník Metro na začátku roku bývalý premiér přesně řekl: „Praha je více než jiné končiny městem nemakačenků. Vysvětlím. Citoval jsem nedávno amerického kongresmana, který moc hezky řekl, že si lidé nepřejí práce, které se dělají rukama a při kterých se musí stát. V Praze je nejmenší počet těch, kteří se živí prací svých rukou a kteří při tom dokonce musí stát. To mozek trošku pozměňuje, a proto mozek typického Pražana není stejný jako mozek průměrného občana České republiky mimo toto velkoměsto. To říkám i jako celoživotní Pražák, který ani nežil mimo Prahu...“
5. Povýšená arogance
Není to jen ekonomická situace či politická scéna, která čas od času vyburcuje dnes již neaktivního politika Klause k tomu, aby zasedl k počítači a napsal ostrý komentář nejen k aktuálním událostem. Překvapivým způsobem například nedávno zareagoval na spisovatele Jáchyma Topola, když jej v reakci na rozhovor o Topolově nové knize Citlivý člověk označil za „povýšeného, arogantního a lidmi pohrdajícího člověka“. Exprezidenta mimo jiné rozčílilo, že se Topol velmi otevřeně vyjadřuje k českému venkovu nebo komunistickému Československu.
„Míra povýšené arogance, ne-li pohrdání lidmi, dosahuje u něho a u lidí jeho životního okruhu – troufneme si říci pražské kavárny – mimořádné úrovně. Je v tom trochu poněkud opožděného a už vůbec ne originálního (a autentického) hraní si na lidovost – ‚pořád umím s lidmi z okraje mluvit! V zapadlých krčmách mimo Prahu zažívám velké štěstí, protože tam nikdo neví, že jsem spisovatel‘. Je v tom také nemalá namyšlenost a ‚nárokovost‘ na povinnost společnosti starat se o spisovatele,“ napsali v reakci na rozhovor Klaus společně s Ladislavem Jaklem a Jiřím Weiglem na webových stránkách Institutu Václava Klause.
6. Rusko není hrozba
Klaus se v posledních měsících vyjádřil i k pozici Ruska na politické mapě světa. Podle bývalého prezidenta není zmíněná země pro Česko hrozbou, v ničem jej prý na rozdíl od direktiv z vedení EU neohrožuje. Těmito slovy dal najevo souhlas s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, že by se Rusko mělo znovu účastnit jednání nejvyspělejších zemí světa.
„Nechávat Rusko mimo je dětinské a hloupé,“ řekl Klaus. „Pro nás byla hrozba Sovětský svaz, dnešní Rusko není žádná hrozba. Mě opravdu (ruský prezident Vladimir) Putin ničím neohrožuje,“ uvedl Klaus v televizním pořadu Partie na Primě. Zdůvodnil to tím, že Rusko neposílá každý týden „direktivy do našeho zákonodárství, které povinně musíme zavést, abychom byli dobrými a hodnými, jako to dostáváme z Bruselu“.
  |
7. Válka v Evropě: svoboda, demokracie vs. politická korektnost, multikulturalismus, feminismus, genderismus a agresivita homosexualismu
Pokud zabrousíme hlouběji do novinového archivu, najdeme i podobně dramaticky laděné výroky o údajné „válce v Evropě“. Podle bývalého politika stojí na jedné straně konfliktu svoboda, demokracie nebo tradiční rodina, a na té druhé politická korektnost, multikulturalismus nebo šéfka německé vlády Angela Merkelová (CDU). Klaus o tom hovořil během srpnové předvolební akce Alternativy pro Německo (AfD) v Hofheimu.
Tam konkrétně sdělil: „Bitevní seskupení, která stojí na obou stranách, jsou nám všem dobře známá: na jedné straně, a to je moje strana, stojí svoboda, demokracie, tradiční rodina a běžné v dějinách osvědčené lidské chování, suverenita evropských národních států, patriotismus, zahraniční cesty a pobyty namísto migrace“. Tato strana konfliktu je podle exprezidenta poměrně klidná, nenásilná, zdvořilá a připravená k diskusi.
„Na druhé straně stojí politická korektnost, multikulturalismus, humanrightismus, feminismus, genderismus a agresivita homosexualismu, masová migrace, paní Merkelová, pánové Schulz (šéf SPD) a Juncker (šéf EK), nedobrovolná a nespontánní unifikace, centralizace, harmonizace a standardizace Evropy,“ podotkl dále Klaus, podle něhož je tato strana arogantní a agresivní.
8. „S Milošem Zemanem jsme si vždycky byli blíž“
Ve výčtu výrazných výroků Václava Klause, kterými chtěl zřejmě zaujmout veřejnost za posledních dvanáct měsíců, nelze opomenout významnou politickou událost, tedy volbu prezidenta. Když v rozhovoru pro MF Dnes vysvětloval, proč podporuje Miloše Zemana, uvedl poněkud citově zabarvená slova. „S Milošem Zemanem jsme si vždycky byli blíž, když proti nám jakkoli definovaný režim přitvrdil, a naše velikánské odlišnosti se projevovaly ve chvílích, kdy byla svoboda nebo relativní svoboda,“ zavzpomínal bývalý prezident.
9. Zvláštní blahopřání Zemanovi
Když Zeman vyhrál druhé kolo prezidentské volby, přišel mu do volebního štábu pogratulovat jeho předchůdce. Blahopřání pojal poněkud svébytně. K volebnímu výsledku prý Zemanovi přispěl zhruba pěti procenty, jak uvedl před kamerami televize Prima.
„Ale tady všechna média chtěj všechno slyšet ode mě. Tak já už jim tady odpovídám na otázky a jenom jsem jim ještě nezačal říkat, že se čekalo... Že se těším na to, až se tebe zeptám, kolika procenty hlasů jsem k tomu tvému 51,8 procenta hlasů přispěl. S tím, že můj odhad je tak něco kolem pěti procent. Se tě chci zeptat, jestli tady tento názor sdílíš, nebo ne,“ uvedl Klaus.
Zemanova reakce byla v zásadě vlažná. „No to si fandíš, dobře. Milý Václave, mně postupně v následujících dnech bude řada lidí oslovovat. U každého z nich to bude pět procent,“ odvětil mu.
10. Nemarťani v politice
Byl to přitom Miloš Zeman, kterého Klaus společně s dalším prezidentským kandidátem – Mirkem Topolánkem – výrazně preferoval. Oba zmíněné označil ještě před prvním kolem prezidentské volby za „Nemarťany“. Zato Jiřího Drahoše označil „za Marťana absolutně“.
Následně v rozhovoru pro MF Dnes vysvětlil proč. „V každém případě je prezidentování vážná odbornost, o tom nemůže být sebemenších pochyb. To není jen tak nějaké sezení na Hradě. Vyžaduje to mít nějaké znalosti a zkušenosti na straně jedné, na straně druhé mít jasné názorové zakotvení. Mít na spoustu věcí jasné názory a svým spoluobčanům je vyjevit, aby mohli rozhodnout, jestli je ten člověk má, anebo ne. Ve všech těchto hlediscích vypadá pan kandidát Drahoš evidentně jako někdo se znaménkem minusovým.“
