Zajímavé je, že když je JE

Zajímavé je, že když je JE tak výhodná, proč se už 25 let ve světě nepostavila žadná nová ?????  Proč Němci ruší staré JE a nové nebudou stavět?? Asi proto, že tam nemají odkláněče!!

Absurdní argument

Tohle je nejabsurdnější  argument, protože jenom  když si vezmu uchazeče v temelínském tendru, tak:- Westinghouse staví čtyři reaktory v Číně a další čtyři - v méně pokročilé fázi - v USA.- Rosatom staví ještě více reaktorů v Rusku i zahraničí. Pokud vezmeme projekty i v méně pokročilé fázi, je jich určitě přes dvacet (Rusové oficiálně mluví  o osmadvaceti). Nedávno například dokončili stavbu reaktoru elektrárny Kudankulam v Indii.- Areva, která byla z temelínského tendru vyřazena, staví ve Finsku a ve Francii. (Ano, na rozdíl od řady projektů Westinghouse a Rosatomu tam má opravdu velké problémy s protahováním časového scénáře staveb a rostoucími náklady.)Zatímco Němci se rozhodli pro odchod od jádra, například Britové jaderné elektrárny naopak stavět chtějí. Uzavírání starých jaderných elektráren v Německu je z ekonomického hlediska vyloženě nevýhodné, důvodem jejich odstavování rozhodně není ekonomika. Dostavuje se v Mochovcích na Slovensku. Čína staví relativně ve velkém. A tak dále...Tím neříkám,  že jaderná energetika nemá problémy. Trh je pokřivený, ekonomicky se dnes v Evropě vyplácí stavět pouze dotované zdroje. To téma určitě není černobílé a já mohu vyjádřit přesvědčení, že se mu budeme v České pozici dál věnovat.Jan Žižka

Zeptám se jinak. Proč se

Zeptám se jinak. Proč se NIKDE NA SVĚTĚ  nestaví JE čistě jako soukromá investice???   V USA se stavba zastavila, resp.  ani nezačala, a v Rusku se o tom sice mluví, ale spíš prechazejí na paroplyn a pokud provozují JE tak pro materiál na hlavice. současné době je v provozu 439 atomových elektráren s celkovým elektrickým výkonem 365 GW . Ke světové výrobě elektrické energie přispívají13 %, přičemž podíl spotřeby elektrické energie u koncových spotřebitelů činí 16 %, a podíl na celkové spotřebě energie na Zemi činí pouze 2,7 %. Samotné vodní elektrárny vyrábějí stejné množství proudu jako atomové elektrárny a jiné obnovitelné zdroje, především biomasa, pokrývají na rozdíl od atomové energie také značnou část světové spotřeby tepla. Obnovitelné energie tak přispívají dohromady k pokrytí celosvětové spotřeby energie více než zdroje jadernéAtomové elektrárny se nacházejí pouze v 31 státech ze 200 světových. Právě dvě třetiny kapacity atomových elektráren se nalézají ve čtyřech státech: USA, Francii, Japonsku a Německu. Polovina států Evropské Unie je "bez jádra". V rozvojových a přechodových zemích, kde žije 80% světového obyvatelstva je instalováno pouze 10% celkové kapacity (36 GW) a z toho přes polovinu (21 GW) v Jižní Koreji a na Tajwanu. V dalších sedmi rozvojových či přechodových zemích přispívá atomová energetiky k výrobě proudu pouze zanedbatelným podílem .Aktuální představa energetické budoucnosti podle IEA, jak jsme již uvedli, počítá k roku 2030 ve srovnání s rokem 2002 nárůst celosvětové spotřeby energie o 60% a spotřeby elektřiny o 100%. Předpokládejme, že by bylo možné vystavět novou jadernou kapacitu do roku 2030 tak, že by atomový proud přispíval k celkovému zásobování 50% (namísto dnešních 17%). Atomový proud by tak pokrýval prakticky celou základní spotřebu a tím by dosáhl své praktické hranice. Výroba proudu v atomových elektrárnách by v roce 2030 byla 5,9 krát vyšší než dnes a celosvětově by se musela kapacita atomových elektráren zpětinásobit - to je prakticky nedosažitelná situace. Přesto by příspěvek atomového proudu podílel na pokrytí celosvětové energetické spotřeby vzrostl na 10% (z nynějších 2,7%), čímž by dosáhl jenom marginální přínos ke klimatické ochraně. Jak by ale pak vypadala situace s uranem?Mezinárodní atomová agentura (IAEA) a Agentura pro jadernou energii (NEA) periodicky uveřejňují v "Červené knize" celosvětový přehled spotřeby, těžby a rezerv uranu. Podle vydání z roku 2002 leží současná roční spotřeba na 65000 tunách a suma zjištěných a předpokládaných rezerv 3,9 milionu tun, při současné spotřebě tedy na 60 let [IEA/NEA 2002]. Pakliže by v našem scénáři lineárně stoupala výroba proudu od roku 2010 a roku 2030 dosáhla 5,9 násobku současné hladiny, bylo by v v roce 2030 spotřebováno asi 4,8 milionu tun. To je o čtvrtinu více, než činí "zjištěné a předpokládané" zásoby uranu.

Vážený pane Žižko

Váš obsáhlý výčet byl reakcí na text ale přece si neodpustím-je nešvar a 23 let od plyšáku ukázka bídy české diskuse (nejen o jádru), uplácávat se argumenty co, kde, kdo ve světě, aniž jsme schopni sia) udělat my tady(!) svou analýzu zisků a ztrátb) stanovit spolu s veřejností výhodnou politiku, té se držet a přizpůsobit jí i vstupy. Ivan Dejmal někdy r.91 nad sekndhendovým citroníkem z plastu ve vchodu cukrárny utrousil - ze Západu sem jde všechno, to špatné první. To, že (popravdě) uvídíte že Čína (či země  XY) nyní staví jaderky je jen sdělení o tom, že existuje stát víc jak stokrát větší než my, má jinou situaci a jiné cíle  a aktuálně se v něm vyvíjí odlišný sortiment spotřebitelů energie.Čína je příklad energetického hladu a naprostého nedostatku skrupulí- přehrada tří soutěsek která je charakterizuje víc, než pár jaderek. Indie na tom není o mnoho jinak. Jmenovat Čínu bez bližšího, je jako dávat našim sociologům za příklad čínskou politiku jednoho dítěte (s důsledky o kterých neměli ti kdo ji vyhlašovali ani páru) a ekologům čínská nedýchatelná velkoměsta a jedovaté řeky... Kdyby třeba urbanisté podobně lineárně a bezduše jako vy snášeli příklady, museli bychom se vrátit k panelákům, ale 5-10x větším než těm z dob  komunismu, podobně jako jaderky i montovačky s tisíci oken jsou aktuálně v Číně in a ve srovnání s čínskými explodujícími městy je Jižák útulný Madurodam.  Obloukem od této  ekonomické či přesněji mnohovrstevné bubliny (nepraskne brzy, až rupne, bude to pecka) třeba sousedící Rakousko kde se staré (na rozdíl od česka kvalitní)  i nové osídlení aktuálně propojuje v ostrovní systémy, roste jich jako hub, nízkoenerget. budovy geometrickou řadou nahrazují ty stávající, lze věřit, že během jedné generace spadne nárok na vytápění o 40%,  ani s letní klimatizací by to nemělo být žhavé, projektanti na rozdíl od (zatím) většiny našich, zvládají i domy které se v létě nepřehřívají.           Bod b) - ujasnit a stanovit střednědobé a dlouhodobé cíle, k čemuž je třeba vůle, odpovědnosti což se naše vlády centrální ani municipální dodnes nenaučily. Viz  zmateně promrhávané EU prachy které měly být především investicemi do budoucnosti, zatímco my budem rádi, pokud prokážeme, že investiční bramboračka není opět rozkrádána.   A k těm cílům směřovat  a nést odpovědnost, třeba i po 20 letech, což je již zcela mimo vnímání vládnoucích smeček složených z individuí pochybných minulostí a zájmů.  Takže příklady ano, ale s informací kam, s jakou návratností, za kolik a proč vůbec. Uvádět, že v Číně (či Rusku) to staví zrovna Westinghouse (či Rosatom) je pod úroveň, je to totiž skoro jedno.