Profesoři jen na své univerzitě

jsou standardem na celém světě. A taky na celém světě akreditují univerzity podle kvality její činnosti výzkumné a pedagogické a ne podle počtu profesorů. Z pohledu zvenčí je toto zcela absurdní - počet profesorů je přece určen počtem odborných kateder, neboli vposledku odbornou strukturou oboru.Pokud jde o to, co je věda (zvláště v Česku), dovolil bych si ocitovat bývalého sekretáře RVVI Blažku: "... výzkum se dělí především na ten financovaný ze 100% a financovaný menším podílem..... " 

Pane profesore,

ten Blazka nebo jeka se presne jmenoval, byl ale ultrapitomec a dost lidi to take léta vedelo. Jenom mnozi zejmena ti v te Rade, nebyli schopni pochopit, ze ten pán ma realně vetší moc nez cela ta ucena Rada... A obavam se ze mnozi to nepochopili dodnes.

Pitomec?

No, já bych neřekl, že Blažka byl pitomec. Jen to za ty léta viděl o dost jinak, než ti, kdo se do RVV chodili hádat o peníze.Ale je to celkem fuk, kdo něco takového řekl. S vědou je to v celém světě podobné jako s vysokoškolským vzděláváním, možná v určitém smyslu ještě horší. Někdy před dvěma lety vyšel v Nature komentář o potřebě rehabilitace inženýrství, kde jedno z témat bylo, že původně konstuktivní činnost inženýrství, původně narozdíl od analytické činnosti vědy, se teď shrnuje se všemi ostatními intelektuálními činnostmi do jednoho pojmu science. Abych to ilustroval: i včeském tisku se objevuje často sousloví např. "Vědci z MIT vyvinuli nový mikroskop..". To je přece blbost, vyvíjejí inženýři. Samozřejmě že k pokroku vědy přispívá technologický pokrok a naopak vědecké objevy (i když....) tvoří základ nových technologií, které využívají třeba jen část celku poznání.Především se ale kolem toho obého se motá spousta opakovačů, kteří - abych byl konkrétní - si přečtou něco o mitochondriích brokolice a zadají svým studentům, aby to naměřili na mitrochondriích špenátu. Čímž přispějí k zvýšení impakt faktoru příslušného časopisu. A ten je pak vyšší, než u časopisu, který zveřejnil ten úplně původní článek na začátku řetězu o mitochindtŕiích kvasinek, protože když je něco opravdu nové a experimentální (přírodověda je přece založená na experimentu, ne?), trvá alespoň 2 roky to nezávisle zopakovat a další 2 roky než se to opublikuje.No, a o tom je hodnocení vědy pomocí scientometrie. A to vše Blažka dobře zblízka viděl, on byl původně biochemik. Po pravdě, já bych to tam rozhodně tak dlouho nevydržel.Kromě toho, zatím nejsem profesor.