Již studující antropologie by oponoval,
že technické protézy jsou snad dominatní pro invalidní, např. gamblery, ale pro harmonickou populaci jsou periferní. Lze jistě shlédnout film, než najdete nějaký dobrý, a potom už - kdo není notorický televizní voyer - jich tolik nepotřebujete. Podobně osobní zájmy člověka pokryje pár tisíc knih, to mu k štěstí stačí. Je ovšem medicina, která denně si žádá velký objem novinek, ale potom pacient si klidně zapálí cigaretu, v hradním narcismu pije lihoviny jako vodu. To není návrat do jeskyně, to je podobný efekt, jako když dříve ne všichni chtěli být šlechtici a feudály. Stávající jim stačili, stejně jako jejich zámky, nebo obecní kostely. V posledním případě je zajímavý efekt, dříve než se kostely vyprázdnily, byly nakvap rozšiřovány. Tedy úzkost řešená technicky. Dokud ta nebyla, nevadilo chlapům postát venku, před otevřenými dveřmi. Podobně správa státu spíše narůstá, můj otec zdaňoval dva okresy, opíral se o kontakt s lidmi v terénu, měl přehled . U každého obchodníka byla účetní kniha, dal - má dáti. Kdo se počítal do slušné společnosti, mohl se s ní prokázat. V jisté obci tam zaúčtováno krmení psa na hlídání, jen sklidil takový posměch okolí. Kdo chtěl úlevu, musel být sousedům znám jako potřebný, čestný. Ne si něco nárokovat. Ovšemže cesta zpět není, ale šílenství pana Gatese v zhoubném bujení Windows skutečně není cesta.