rezolucí OSN v roce 1947 o
rezolucí OSN v roce 1947 o rozdělení Palestiny na dva státy, nebyla určena hranice Izraele, na dotvrzení toho používá pozdější prohlášení jordánského delegáta v Radě bezpečnosti: „Žádná pevná hranice neexistuje. Existuje pouze čára příměří.“ Takto argumentují představitelé arabských zemí i dodnes, je to míněno tak, že Izrael se i v současnosti chová, že může donekonečna rozšiřovat své hranice, podle například smyšlené báchorky, že všechna území jsou stejně jeho a Palestinci jako národ ani neexistují! To ovšem nemá absolutně nic společného s reálnou situací.Když Egypt a Jordánsko (1994) uzavřely s Izraelem mír, ve stejné době byl zrušen arabský bojkot Izraele zeměmi, které jím nebyly okupované, jednalo se hlavně o některé země arabského Zálivu, kde byly otevřené izraelské obchodní i jiné společnosti. Neustálé zdůrazňování hrozícího nebezpečí ze strany arabských zemí je pouze taktikou k ospravedlnění rasistické a agresivní politiky Izraele .Demagogické tvrzení o neexistenci Palestinců se dá pro názornost přirovnat ke Slovanům, jako kdybychom dnes tvrdili, že protože Rusové, Poláci, Češi a Jugoslávci jsou Slované, tak jeden národ z nich, by v případě konfliktu neměl uplatňovat právo na zem svých předků, ale mohl by docela neproblematicky a dobrovolně se přestěhovat do některé z okolní slovanské země. Tak jak to zamýšlí Izrael s Palestinci: “ Palestinci nevylučují, že izraelská vláda přistoupí k jejich odsunu“ V. Británie vyčlenila v roce 1922 76% svého mandátního území jako Transjordánsko a odstoupila Golany v roce 1923 Sýrii, a že Sionistické osídlovací organizace jako představitelky Židů se pochopitelně nikdo neptal. Před přílivem židovských usedlíků žilo na Středním východě místních Židů, podle samotného židovského almanachu, pouhých 8%. A počáteční příliv ani nebyl místními obyvateli odmítán, protože byly zvyklí vedle nich žít po celá tisíciletí. Ale před vznikem Izraele teroristické organizace začaly s pogromy na arabské obyvatelstvo, aby tak co nejvíce ukořistily území pro vznikající Izrael.Nevím, zda žádná politická hranice mezi Jordánskem a Izraelem nebyla příměřím vymezena, ale vím zcela jistě, že není možné se odvolávat na to, že až do současnosti platí stav předchozí, daný dohodou mocností z r. 1920 v San Remu a přitom ignorovat rozhodnutí komise OSN v roce 1947, složenou z 11 států, která rozhodla o budoucím rozdělení Palestiny: arabská o rozloze 12 000 km² a židovská 14 500 km² a Jeruzalém se měl stát mezinárodním městem. Takže se nedá v žádném případě mluvit o silně okleštěném židovském území a o Jeruzalému patřícímu jen Židům, když v něm žili před vznikem Izraele přece Palestinci! . Demagogické tvrzení o neexistenci Palestinců se dá pro názornost přirovnat ke Slovanům, jako kdybychom dnes tvrdili, že protože Rusové, Poláci, Češi a Jugoslávci jsou Slované, tak jeden národ z nich, by v případě konfliktu neměl uplatňovat právo na zem svých předků, ale mohl by docela neproblematicky a dobrovolně se přestěhovat do některé z okolní slovanské země. Tak jak to zamýšlí Izrael s Palestinci: “ Palestinci nevylučují, že izraelská vláda přistoupí k jejich odsunu“ Demagogické tvrzení o neexistenci Palestinců se dá pro názornost přirovnat ke Slovanům, jako kdybychom dnes tvrdili, že protože Rusové, Poláci, Češi a Jugoslávci jsou Slované, tak jeden národ z nich, by v případě konfliktu neměl uplatňovat právo na zem svých předků, ale mohl by docela neproblematicky a dobrovolně se přestěhovat do některé z okolní slovanské země. Tak jak to zamýšlí Izrael s Palestinci: “ Palestinci nevylučují, že izraelská vláda přistoupí k jejich odsunu“