Do galerie v Dlouhé ulici se vrací Martin Krajc po třech letech, kdy zde pod názvem Welcome to Paradise vystavil výrazná díla naplněná silným smyslovým vzrušením. Kurátor Karel Srp vidí mezi zmíněnými expozicemi určitou spojnici v podobě dívky se zavřenýma očima. Ani tentokrát totiž Krajc nepopírá svůj zájem o svět modelek, který má v jeho tvorbě silné zastoupení. Modelky se objevují na každém jeho třetím obraze, ať již „naplno“, nebo jen v náznaku. Přes hypotetickou paralelu témat je současná expozice v mnohém jiná. Na manekýnkách Martina Krajce je patrný umělcův řemeslný posun od kresebného ke koloristickému výrazu. Jeho novější obrazy mají syntetický ráz naprosté technické svrchovanosti, propojující primární tahy štětcem se skladebnou kompozicí.
Photoshop vs. realita
Souborná výstava Úšklebek století. Prolínání epoch v režii Jiřího Koláře |
Přes velké nad ání, které Krajc v tomto oboru vykazoval již v době studií, jsou jeho zatím poslední obrazy namalovány s větší jistotou. Pevnou rukou vedená gesta, umocněná několikaletou výtvarnou zkušeností, dodala tvářím i figurám až fotografickou autentičnost. „Maluji to, co mě obklopuje, s čím se setkávám, co mě zajímá. Inspiruji se módní fotografií, u níž si uvědomuji její odlišnost od reality i fakt, že Photoshop jejich krásu ještě přetváří v jinou neosobní realitu,“ říká Krajc ke své nejčastější inspiraci. Malíř převádí nejrůznější podněty, často i ze starších uměleckých děl období baroka a rokoka nebo ze současné oblasti modelingu, do velkorysých skladeb s vnitřním obsahem, emocemi a energií.
Přitažlivé je i prolínání námětů. Vedle dívčích postav a portrétů jsou zde plátna s výjevy velkých zvířat – osla a býka, v některých případech zavádějí diváka až do prostředí krvavé koridy. Krajc je dokonce zkouší kombinovat v zajímavém triptychu, v němž dává do protiváhy život modelek a toreadorů. Tomu také odpovídají barevné variace.
  |
Ačkoliv Krajc umí pracovat s jemnějšími tóny žluté zasazenými do černých linií (příkladem je starší obraz Primabalerina,vytvořený společně s fotografkou Alžbětou Jungrovou, vydražený Galerií Kodl pro Paraple), tentokrát je daleko výraznější a uvolněnější. Valéry červené, karmínové, růžové i sytě žluté a oranžové vyjadřují škálu emotivních prožitků, jejichž sílu chce výjevu vtisknout.
Risk a novátorství
Vliv reklamní fotografie, který je Krajcovi občas vyčítán, je v jeho tvorbě evidentní. U absolventa AVU v ateliéru Michaela Rittsteina a Vladimíra Skrepla, navíc po absolutoriu střední uměleckoprůmyslové školy obor scénografie, u umělce projevujícího již v době studií silný sklon k expresi je spíše chvályhodné, že se drží své prvotní stopy, kterou se snaží zdokonalovat.
Již na své předcházející výstavě Libido, konané v Mánesu, dokázal, že je schopen svůj expresivní projev obohatit o konstruktivní polohu, zároveň překvapil volbou velkých formátů, přesahujících čtyři metry. Krajc od začátku své umělecké kariéry tíhne k pulzujícímu světu, který se snaží svérázným rukopisem zobrazit na plátně. Studijní pobyt v komunikačně živějším Španělsku dodal jeho započaté cestě silnější náboj, pomohl mu najít nápadnější řešení, zbavit se strachu z novátorství i risku, že ne každému se svou tvorbou zavděčí.
Martin Krajc – Tinto de verano Kurátor: Karel Srp DSC Gallery, Praha, do 29. 8. |
