17. ledna 2019 5:06 Lidovky.cz > Relax > Čekstajl Adama Junka

Šifra mistra Jehly aneb Co všechno můžete zakódovat do oblečení

Já jsem Hollywood. Ztělesněním zlaté éry filmové továrny na sny se na předávání... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Já jsem Hollywood. Ztělesněním zlaté éry filmové továrny na sny se na předávání... | foto: Reuters

Začala největší žeň z hlediska módního voyeurství. Neboli jsou tu předávání různorodých ocenění a s nimi promenády na červených kobercích. Jako první tradičně přišly minulý týden Zlaté glóby.

Čekstajl nechce hodnotit, komu to slušelo nebo kdo vypadal jako strašák (to jste ostatně určitě už prozkoumali sami). Je ale jedna věc, která by neměla zapadnout. Zmizela černá. Neboli po loňských zástupech sicilských vdov, čímž se herečky snažily upozornit na nerovnost mezi muži a ženami ve světě filmu a podpořit hnutí #MeToo, jsme tentokrát sledovali ohňostroj barev.

Ani tak ale nebyla nouze o zakódované vzkazy v luxusních toaletách zvučných značek. Největší pozornost na sebe strhla Lady Gaga (jako ostatně skoro vždy). Pro cenu za titulní píseň, když už na ni nevyšla ta herecká, si došla v opulentní modré róbě od Valentina. A v modelu bylo „vzkazů“ hned několik. V podobně modrých šatech s totožnými prvky vystupovala Judy Garlandová v prvním remaku snímku Zrodila se hvězda, jehož třetí verze vynesla globus právě pro Lady Gaga. Obří vlečka, více než velkorysá práce s látkou a nadýchanost balonových rukávů pak byly jednoznačnou poctou zlaté éře Hollywoodu. Třeba komentář Guardianu z toho navíc vyčetl, že Lady Gaga tím chce zdůraznit svůj přerod ve filmovou star.

Na ženskou notu zase hrála moderátorka večera a také jedna z oceněných Sandra Oh. Mimochodem byla prvním průvodcem s asijskými kořeny v historii cen, když jsme u těch vzkazů. Vynesla postupně dvě róby bílé jak padlý sníh. Jednu z dílny Donatelly Versace a druhou, která kombinovala k bílé i zlatou, od Stelly McCartney. Jak prozradila hereččina stylistka: „Svolala jsem ženský gang.“

Ostatně ženské téma z loňského roku nezapadlo, řada dam se ozdobila náramky Time Is Up odkazujícími právě na boj za rovnoprávnost a proti sexuálnímu obtěžování.

Zakomponování jakýchsi „motáků“ do oblečení je pak běžné v politice či diplomacii. Stačí si vzpomenout na Madeleine Albrightovou a její řeč broží. Michelle Obamová zase kromě toho, že občas vynesla nějaký ten levný konfekční kousek, sahala hlavně po tvorbě amerických návrhářů s přistěhovaleckými kořeny a cíleně jejich původ propojovala s příležitostí. Aneb nejvhodnější pro setkání s Jihokorejci – no jistě, americko-korejský tvůrce.

Podobný mustr používá britská královská rodina. Silně jej podporovala už princezna Diana a manželky jejích synů v tom zdárně pokračují. Takže při cestách po bývalém impériu buď volí šaty v národních barvách hostitelské země, nebo se poohlédnou po místních tvůrcích, kteří dostanou příležitost se ohřát na výsluní mediálního zájmu. A dámy z toho vytěží body u místních.

Zkrátka odívání je v podstatě pole pro Roberta Langdona, hrdinu spisovatele Dana Browna, který rozluští nejen šifru mistra Leonarda.

ADAM JUNEK, Autor je redaktorem Seznam TV

Najdete na Lidovky.cz