Malá parcela u Berounky? Pouze výhody

Pouhých devět metrů širokou parcelu zakoupil investor až po konzultaci s architektem. Že má podobná předběžná konzultace s potenciálním tvůrcem domu, kde budete bydlet, smysl, jsem v této rubrice už také psal. Aby komplikací nebylo málo, pozemek se nachází necelých sto metrů od řeky Berounky, v pásmu protipovodňové ochrany. Základní zadání tedy bylo jednoznačné: úzký, 25 metrů dlouhý dům, bude vyzdvižený o podlaží výše nad terén.

Přízemí dočasné, patro trvalé

Jednoznačná rozhodnutí však v procesu projektování bývají často obrušována a doznávají změn. Vyzdvihovat dům nad terén není levné. Musíte si připočíst náklady na externí konstrukci i výrazné zateplení dalšího horizontálního povrchu. Takže nakonec, ještě před započetím prací, si dům opět sednul zpátky na terén a původně zamýšlenou kombinaci ocelové konstrukce a levitující dřevostavby nahradily tradiční betonové tvárnice. Koncept se ale nezměnil.

Půdorys domu

Horní patro funguje jako soběstačný byt. V přízemí najdeme dvojgaráž a samostatnou bytovou jednotku, určenou pro dočasné bydlení. Dovnitř se vchází zhruba v prostředku delší, východní strany. Zvenčí nenápadně bílý dům zaujme hned po vstupu výrazně barevným prvkem: na žlutou skříňovou zeď (od podlahy ke stropu) navazuje červenými zdmi lemované jednoramenné schodiště vedoucí do patra.

Červená chodba

Po intenzivním barevném zážitku v přízemí čeká v patře překvapení. Výrazně tlumený dojem interiéru dodávají odhalené betonové stropy, neomítnuté tvárnice velmi podobné barvy i tmavá dřevěná podlaha. Několik okenních otvorů na západní i východní straně lze zastínit vnějšími žaluziemi. Přestože nejsou nijak malé, nehrají v prostoru prim. Největší pozornost na sebe strhává celoprosklená stěna v čele domu, na jižní straně.

Nacházíme se v patře, soukromí domu tak tato prosklená fasáda nijak nenarušuje. Navíc na ni navazuje venkovní dřevěná terasa, která opticky prodlužuje vnitřní prostředí domu a spojuje ho s relativně vzdáleným horizontem.

Díky terase se parcela spojuje s krajinou

Po odsunutí rovněž zasklených dveří vstoupíte na terasu, a pokud bylo možné až doteď pochybovat o smysluplnosti vyzdvižení hlavního obytného prostoru, náhle jsou všechny pochybnosti rozptýleny. Poprvé vidíte, jak blízko je řeka. Z nadhledu můžete pozorovat lidi procházející se po hrázi. Okamžitě zapomínáte na malou parcelu i blízká sousedství okolních domů. Nyní jste součástí velkorysé krajiny.

Terasa je nejdůležitějším prostorem domu. Otvírá se z ní nádherný výhled směrem k jihu, čímž dochází k optickému propojení malé parcely s okolní krajinou

Terasa je stíněna pergolou a přímým, jednoramenným schodištěm umožňuje spojení s připravovanou zahradou. Její konstrukce mi udělala velkou radost. Je totiž tvořena subtilními křížovými profily jednotlivých sloupů z pozinkované oceli. K robustnímu domu se křehkost přístavby velmi hodí. Jaký obrovský rozdíl ve srovnání s běžnými, rustikálně pojatými terasami z masivních dřevěných trámů, které tak často vídáme u katalogových objektů.

Hlavní obytný prostor zabírá větší část patra. Na opačné straně, než se nachází terasa, je ukončen zálivem červené kuchyně a chodbou, která pokračuje podél koupelny, ložnice rodičů až do koncového dětského pokoje. Při otevřených dveřích můžete celý vnitřní prostor domu podélně přehlédnout. Zeleň koupelny neurčují obkladačky, ale vnitřní nátěr. V pokojích hraje důležitou roli modrá skříňová zeď. Nutno dodat oboustranná skříňová zeď, která vytváří dělicí prvek mezi oběma pokoji a šetří tak jednu zbytečnou příčku.

Ložnice jsou odděleny praktickou oboustrannou skříňovou sestavou.

Celý vnitřek domu působí velkorysým dojmem. Kromě barevného a materiálového sladění to určuje především jedno zásadní rozhodnutí: co lze, je dotaženo až ke stropu, bez viditelného překladu. Okna, skříně a především všechny dveřní otvory - všech dvanáct dveří v domě přesahuje výšku 2,5 metru. Kromě kompozičních souvislostí má toto rozhodnutí také nesporný praktický vliv na větrání pokojů. Nezůstává v nich vydýchaný vzduch, který se běžně drží pod stropem, v prostoru nad horní hranou dveří i oken.

Fasáda podle principu „zevnitř ven“

Fasáda domu je členěna jednotlivými okenními otvory, které reflektují spíše vnitřní potřeby než architektovu představu o vnějším vzhledu. Tento princip, známý např. z pražské Müllerovy vily od Adolfa Loose, bývá architekty označován jako „zevnitř ven“ (opačný, uživatelsky méně komfortní „zvenku dovnitř“ přizpůsobuje vnitřní svět domu předemvytvořené abstraktní kompozici vnější fasády).

Rodinný dům v Letech u Dobřichovic

Nedávno jsem v této příloze popisoval jiné dva domy architekta Jána Stempela. Stavby, které jsem charakterizoval jako pokus o znovuobjevení archetypální formy domu. Tento dům je jiný. Jiný, protože jeho pozemek neposkytoval možnosti pro standardní řešení. Právě z tohoto hlediska ho považuji za velmi důležitý.

Recenzi dalších domů Jána Stempela čtěte zde

Ukazuje, že uvnitř obcí se nachází řada pozemků, které nejsou na první pohled snadno zastavitelné. Možná právě proto zůstávají přehlíženy a přednost dostává nová výstavba na zelené louce, kde se staví snáze - rovinaté pozemky na okrajíchměst a vesnic nekladou návrhům žádný odpor, není potřeba překonávat žádné výrazné problémy. Ale díky tomu je pravděpodobnost vzniku kvality mizivá.

Doufám, že si toho všimne více lidí, kteří zvažují stavbu nového domu, a že obrátí svou pozornost do těch částí obcí, jejichž podobu a tvar určila mnohem delší historie. V těchto částech najdou spoustu relativně levných pozemků s úžasnými kvalitami. Ty ale nejsou vidět na první pohled. Jejich odhalení vyžaduje přípravu, vnímavost, práci. Jako ostatně vznik jakékoliv kvality.