Středa 8. února 2023, svátek má Milada
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Nově, jinak a lépe. České nemocnice na přelomu 19. a 20. století patřily k nejlepším v Evropě

Pohled Zdeňka Lukeše

  5:30
V čase koronaviru, v éře bílých plášťů a houkajících sanitek, se pro naši rubriku samozřejmě nabízí téma zdravotnických staveb, které má u nás bohatou tradici, zejména od konce devatenáctého století, kdy se začaly na českém území budovat moderní areály dle nejnovějších hygienických zásad.

Je libo ošetřit? Trochu hororový dobový snímek ukazuje moderní technické vybavení jednoho z výzkumných ústavů pražské univerzity, navrženého architektem Aloisem Špalkem na Albertově. foto: Archiv Zdeňka Lukeše

Řada z těchto nemocničních areálů dosahuje rovněž vysokých architektonických kvalit, proto neuškodí udělat si malou procházku a na některé z nich se podívat podrobněji. Konec devatenáctého století přinesl do stojatých vod svěží vítr. Nejen nové lékařské výzkumy a objevy, ale i poznatky z moderní psychologie velely věnovat zakládání nemocnic, sociálních ústavů, lázeňských budov nebo ústavů pro choromyslné, jak se tehdy říkávalo, velkou péči.

Hlavní slovo měla hygiena, důraz se začal klást i na přívětivé a zdravé prostředí pro pacienty a personál. Stále častěji se proto budovaly pavilonové ústavy v zeleni, zpravidla jednotně architektonicky řešené. Strohý klasicismus a historismus nahradila hravá secese se štukovým dekorem, vitrážemi a mozaikami.

Areály v zeleni

Vzorem se v rámci rakousko-uherské monarchie staly především moderní komplexy ve Vídni-Steinhofu od proslulého modernisty Otto Wagnera a v Purkersdorfu, kde se objevil na svou dobu střízlivý, ale působivý pavilon jeho žáka Josefa Hoffmanna, rodáka z moravské Brtnice. V Purkersdorfu pro pacienty dokonce vznikla střešní sluneční terasa a areál byl zařízen nábytkem ze slavných uměleckých dílen Wiener Werkstätte podle Hoffmannova návrhu.

Těmto areálům v zeleni však předcházel opavský nemocniční komplex s ústavem pro choromyslné s pavilony umístěnými v parku, který vznikl už na přelomu století. O něco později se objevily dva architektonicky nejlépe řešené areály, kde se nacházely nejen pavilony pro léčbu různých druhů chorob, ale i administrativa, dílny a farmy pro dlouhodobě nemocné, kulturní zařízení a také kostel – a samozřejmě výzkumná pracoviště, laboratoře, vodárna, márnice nebo hřbitov.

Kubistický pavilon v Lázních Bohdanči od Josefa Gočára
Wagner i kubismus. Kostel v areálu psychiatrické léčebny v Kroměříži od bratrů...

První z nich – ústav choromyslných – byl vybudován v Kroměříži hned v sousedství známé barokní Květné zahrady dle projektu Wagnerových žáků, bratrů Huberta a Franze Gessnerových, rodáků z Valašských Klobouk.

Je to takový moravský Steinhof – inspirace Wagnerovým vídeňským komplexem je tu více než zřejmá. Procházíme-li krásným parkem, okouzlí nás stavby v secesním stylu s noblesní výzdobou, důraz je ale kladen i na snadnou údržbu. Stavby prošly v posledních letech citlivou rekonstrukcí, a i dnes proto můžeme obdivovat skvělé umělecké řemeslo.

Wagnerův návrh kostela na vídeňském Steinhofu

Druhým takovým velkorysým konceptem byl ústav choromyslných v Bohnicích, které tehdy ještě nebyly součástí Prahy. I ten vznikl na rýsovacím prkně jednoho týmu, vedeného renomovaným architektem Václavem Roštlapilem, žákem Theophila von Hansena z vídeňské umělecké akademie.

V jednotném stylu zde vzniklo několik desítek secesních budov, umístěných v rozlehlém parku, a nakonec byl, těsně po první světové válce, dokončen i kostel sv. Václava, jehož zvonice je vedle vodárenské věže dodnes jednou z dominant této části Prahy. Mimo vlastní areál navrhl autor také domy lékařů a sester nebo přečerpávací stanici na břehu Vltavy. Tyto dva komplexy se pak staly vzorem pro četné další nemocniční stavby na našem území.

Lázeňská očista

Stavěly se také moderní lázeňské areály. K těm architektonicky nejzdařilejším patřily moravské Luhačovice, budované dle konceptu geniálního slovenského projektanta Dušana Jurkoviče, jenž ve své tvorbě spojil principy vídeňské secese, britského hnutí Arts and Crafts a svérázně pojatého moravského a slovenského folkloru. Podobně zdařilý je lázeňský komplex v Poděbradech, jehož nejstarší část navrhli žáci Jana Kotěry František Janda a Jan Mayer. Wagnerián Leopold Bauer zase projektoval velkoryse pojaté Priessnitzovo sanatorium v Lázních Jeseníku, v Praze vznikla porodnice v Podolí, navržená v neobarokních formách profesorem pražské techniky Rudolfem Kříženeckým, když neuspěly modernistické projekty Josefa Gočára nebo Františka Roitha, zjevně ovlivněné Hoffmannovým pavilonem v Purkersdorfu.

Kuriozitou je samozřejmě i kubistický pavilon ve východočeských Lázních Bohdanči z let 1912–1913, dílo Kotěrova žáka Josefa Gočára.

Skvělá úroveň

Příklady kvalitní architektury bychom ovšem našli i mezi výzkumnými ústavy. Vyniká mezi nimi Hlavův patologický ústav Karlovy univerzity na Albertově od Aloise Špalka, na tehdejší dobu se dobře vyřešenými posluchárnami a laboratořemi. Zkrátka architektura našich zdravotnických staveb byla před první světovou válkou na špičkové úrovni – a na ni navázaly areály budované za první republiky. Na ně se podíváme příště.

Autor:

Nedělají jen kosmetiku: Ochutnaly jsme sypané čaje od Manufaktury
Nedělají jen kosmetiku: Ochutnaly jsme sypané čaje od Manufaktury

Svěží limonády jsou doslova k nezaplacení v horkém létě, ale právě teď v zimě vás krásně zahřeje teplý šálek dobrého čaje. Čajová sezóna je na...

Právě čtete

      Mohlo by vás zajímat