Ve výtkách ze strany architektů nechyběly samozřejmě největší trny na urbanistické mapě Prahy, tedy například dlouhodobě kritizovaná podoba Václavského náměstí, nových stanic metra či pražská nádraží obecně. Redakce serveru Lidovky.cz protentokrát vybrala v níže uvedeném výčtu zejména ty stavby a urbanistická řešení, na které se tradičně příliš neupozorňuje.
Hotel Don Giovanni i nová hala autobusového terminálu Florenc
Architektům Filipu Havlišovi a Davidu Zámečníkovi z ateliéru Architekti.cz se nelíbí nová budova autobusového nádraží na Florenci nebo třeba hotel Don Giovanni na rozhraní Vinohrad, Žižkova a Strašnic. „Tvarově a hmotou nevkusný, zcela mimo měřítko okolí, narušuje siluety Prahy. Skoro nečitelný, ale hlavně velmi formální odkaz na secesní období architektury,“ vysvětlují architekti.
Naopak u budovy autobusového nádraží na Florenci připomínají, že původní stavba haly je paradoxně relativně kvalitní architekturou, avšak ve zcela nešťastném prostředí a navíc v samém centru Prahy. „Novostavba bohužel nikterak nereflektuje tristní stav hlavního autobusového nádraží a navíc spíše oddálila vyřešení problematického území,“ dodávají s tím, že celé okolí by bylo potřeba upravit urbanisticky i dopravně.
Architektonické či urbanistické hrůzy Prahy:
|
Panelová sídliště jako Tetris
Jak se v Praze bydlí? Podle odborníků ani pražská sídliště nejsou pěknou vizitkou, jak vzkazuje například architekt Vítězslav Danda z ateliéru edit! architects.
„Privatizace bytů v panelových domech na jednu stranu zatím, zdá se, dokázala udržet na sídlištích střední třídu, na druhou stranu se jednotlivé městské části připravily o možnost revitalizovat dožívající domy a jejich okolí. Divoké barevné řešení fasád zateplených domů potěší při příletu letadlem do Prahy asi jen milovníky hry Tetris,“ říká Danda. Podle něj je špatně řešená například i Pankrácká pláň.
„Tak dlouho obyvatelé z okolí ‚pankráckého pentagonu‘ protestovali proti novým výškovým stavbám, až území zaplnil ohromný monoblok nákupního centra s parkovištěm na střeše. Místo, které mohlo být moderním administrativním centrem Prahy s prostupným parterem je bohužel stále z velké části obehnané plotem. Výšková kompozice při pohledu z rampy Pražského hradu zůstává stále nedokončena, vysvětlil architekt.
Majitel Cibulky nechává památku schválně chátrat, míní architekt
„Nejvíce mě současnosti trápí osud unikátní architektury zámečku Cibulka v Košířích,“ konstatuje Pavel Karous, vedoucí Ateliéru sochy na Scholastice a ředitel občanského sdružení Vetřelci a volavky. Situace této usedlosti se zhoršuje posledních 25 let. Cibulka svou podobu empírového zámečku získala v první třetině 19. století.
Policie zasahovala proti squatterům v usedlosti Cibulka v Praze |
„V současné době se usedlost Cibulka nachází v žalostném stavu. Majitel nemá na údržbě a radikální renovaci prokazatelně zájem, což dokazuje i to, že ignoruje granty na údržbu a rekonstrukci, které mu jako vlastníkovi kulturní památky náleží a nechává budovu schválně rozpadat, aby byla vyvázána s památkové ochrany a mohl plochu komerčně vytěžit,“ vysvětluje architekt.
Jelikož se o stavbu dlouhodobě zajímá, upozorňuje, že již v roce 2013 se paradoxně díky dohodě s majitelem stala usedlost útočištěm squatterů. Majitel se asi domníval, že nastěhování „nepřizpůsobivých pankáčů“ přinutí okolní obyvatele definitivně zlomit nad statkem hůl a když si řeknou že „než aby se tu scházeli bezďáci a feťáci tak ať to radši zbouraj a postavěj ten hotel nebo bytovou rezidenci.“
Avšak squatteři, kteří mají z užíváním zpustlých staveb své zkušenosti, zde vybudovali centrum alternativní kultury a sociálního bydlení a jenom svou prostou přítomností a užíváním budovy výrazně zpomalují její rozpad a chrání to, co ještě zbylo.