Neděle 1. srpna 2021, svátek má Oskar
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Tvůrce zvláštní senzitivity. Pavel Kupka a jeho kvalitní rekonstrukce českých památek

Design

  5:05
Letos v létě zemřel významný český architekt Pavel Kupka, autor mnoha kvalitních rekonstrukcí památek. Opavský rodák Pavel Kupka se na podobě hlavního města podepsal nejen zdařilými realizacemi nových staveb, ale také citlivými úpravami vzácných barokních památek, které mnohdy musel zachraňovat z nejhoršího.

Smutek v pohledovém betonu. Obřadní síň ve Svitavách z let 1969–1970 byla první spoluprací architektů Pavla Kupky a Bohumila Blažka s Karlem Neprašem, autorem siluet vystupujících ze zdi. foto: REPRO Z KNIHY KUPKA–NEPRAŠ SETKÁNÍ V ARCHITEKTUŘE

Zdařilý projekt obřadní síně ve Svitavách byl první realizací, kterou na sebe Pavel Kupka (nar. 1936) počátkem sedmdesátých let výrazně upozornil. Jeho síň je na první pohled prostá kubická stavba z pohledového betonu, vyznačuje se však hezkými proporcemi a některými detaily, což v normalizační éře nebylo rozhodně běžné.

Kupka a Nepraš. Oltář pro mši Jana Pavla II. na Letenské pláni
Kupka a Nepraš. Shora Neprašova balustráda v Toskánském paláci

Na výtvarné výzdobě betonové zdi, která vybíhá z tělesa stavby, se podílel architektův přítel a výborný český sochař Karel Nepraš (1932–2002), představitel tzv. nové figurace a někdejší člen dnes už legendárních seskupení Šmidrové a Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu. Nepraš měl sice tehdy z politických důvodů „zaracha“, ale Pavel Kupka využil každé příležitosti, aby mu zadal alespoň nějakou malou zakázku v rámci svých realizací.

Pražská stopa

Výsledkem jejich spolupráce byla i drobná výtvarná díla v rámci úprav pražské ulice Na Můstku či loubí v barokním domě na rohu ulice 28. října, které Kupka se svými spolupracovníky upravoval v souvislosti s výstavbou stanice metra Můstek. V podloubí se tak objevily nápaditý kovový reliéf se sérií hlav jako reklamní poutač prodejny Kancelářské stroje nebo několik moderních domovních znamení, resp. obchodních poutačů na domech v uličce Na Můstku. Z těchto svěžích děl dnes zůstala na svém místě jen kovová plastika u krejčovství na domě čp. 382. Bylo by velmi záslužné, kdyby se odstraněné plastiky podařilo obnovit, zejména ty „hlavy“, které dotvářely genia loci daného místa. Třeba se toho někdo ujme a magistrát to podpoří.

Nejvýznamnější zakázku Pavel Kupka, který tehdy pracoval v projekčním studiu SÚRPMO (Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů), získal na pražské Národní třídě v sousedství historické budovy Národního divadla. Již v šedesátých letech tam došlo ke zbourání tzv. Kourových domů a na základě dvou soutěží měly na volném prostranství vzniknout multifunkční budovy a také zázemí první divadelní scény.

Soutěž původně vyhrál známý brněnský architekt Bohuslav Fuchs, ale po jeho smrti se zakázka nakonec dostala ke Kupkovu týmu. Ten navrhl piazzettu (dnešní náměstí Václava Havla) a tři budovy, z nichž dvě pak podle Kupkova návrhu skutečně vznikly. Třetí ne – objekt mířící směrem na Národní třídu byl na poslední chvíli (už se budovaly základy) změněn dle projektu Karla Pragera a místo multifunkčního sálu a galerie v něm měl vzniknout komorní sál Národního divadla – tzv. Nová scéna.

Tato změna zadání a nutnost rychle vystavět budovu s novým posláním ale vedla k různým kompromisům se sporným výsledkem. Odhlučnění stavby kongeniálně vyřešil sklář Stanislav Libenský, který kamenné průčelí pokryl skleněnými „obrazovkami“, vnitřní provoz scény je však dodnes problematický a zřejmě ještě bude vyžadovat další úpravy.

Památkové rekonstrukce

V devadesátých letech Kupka SÚRPMO opustil a se svými kolegy Bohumilem Blažkem a Janou Hrdličkovou založil vlastní ateliér AA Kupka. V něm se zaměřil na rekonstrukce velkých pražských barokních paláců. Pro Akademii múzických umění, která musela opustit areál Rudolfina, adaptoval Lichtenštejnský palác v horní části Malostranského náměstí, pro ministerstvo zahraniční rekonstruoval Toskánský palác na Hradčanském náměstí a pro ministerstvo kultury Nosticův palác na náměstí Maltézském. Většinou se jednalo o velmi obtížná zadání, neboť cenné barokní stavby se nenacházely v dobrém stavu. V dřívějších letech prošly často nevhodnými adaptacemi pro nejrůznější využití, výjimkou nebyly ani brutální betonové vestavby. Kupkův tým však tyto zakázky zvládl s noblesou a péčí o sebemenší detail.

Kupka a Nepraš. Průčelí Toskánského paláce s kamennými kuželkami

V rámci rekonstrukce Toskánského paláce byla také obnovena kdysi zrušená ulička za budovou, propojující Loretánskou ulici s Hradčanským náměstím, nyní už bohužel návštěvníkům opět nepřístupná. Ani u těchto zakázek Kupka nezapomněl na Karla Nepraše, který stavby obohatil o svá díla, reagující na nedochované prvky. Tak se před Toskánským palácem objevily kamenné sloupky s „hlavami“ a uvnitř na schodišti zase svérázné kuželky zábradlí nebo před Lichtenštejnským palácem řada litinových sloupků s figurálním motivem.

Kupka byl rovněž autorem důstojného dočasného svatostánku pro mši papeže Jana Pavla II. na Letenské pláni. Posledním společným dílem Kupky a Nepraše se stal jezdecký pomník Jaroslava Haška v Prokopově ulici na Žižkově. Stálá spolupráce obou umělců obohatila řadu soudobých i historických staveb a výtvarné dílo se stalo nedílnou součástí architektonického řešení. Takových příkladů bohužel není v naší architektuře mnoho a Pavlu Kupkovi slouží ke cti, že se mu to podařilo.

Autor:

LETNÍ SOUTĚŽ: Přidejte svůj tip na výlet a hrajte o jednu z 10 krásných cen
LETNÍ SOUTĚŽ: Přidejte svůj tip na výlet a hrajte o jednu z 10 krásných cen

Vkládejte svoje tipy na výlety s dětmi a vyhrávejte hodnotné ceny po celé léto. Sdílejte svoje oblíbená místa, hodnoťte tipy ostatních, hrajte o...