Panelová sídliště představují podle projektu důležitý urbanistický, architektonický i historický fenomén. Byla nejtypičtější a nejrozšířenější formou hromadné bytové výstavby 50. až 80. let, dnes na sídlištích žijí více než tři miliony obyvatel republiky. „Rádi bychom ukázali, že všechna sídliště nejsou stejná, že to nutně nemusejí být monotónní shluky krabic vyprojektované anonymním týmem v projekčním ústavu,“ uvedla Zadražilová.
První panelový dům byl ve Zlíně stavěn v letech 1953 až 1954, označen byl jako G 40 podle tehdejšího jména města Gottwaldov a počtu bytů v jednotlivém domě. „Autoři prvního poválečného sídliště ve Zlíně, dvouletkových Obecin, sice navázali na meziválečnou zlínskou estetiku režných cihel, nicméně do města vnesli první vícepatrové bytové domy,“ řekla Zadražilová.
Bartošovu čtvrt, panelové sídliště z roku 1957, tvoří v řadách a v blocích stojící panelové domy typu G 57 doplněné občanskou vybaveností. „Třetí prezentované zlínské sídliště Jižní Svahy, navržené v 60. letech, se vyznačuje pestrou škálou typů panelových bytových domů od bodových přes terasové, chodbové, lodžiové až po výškový segmentový dům. Pozornost si zaslouží i otrokovické sídliště Trávníky, které dokládá dvě odlišné fáze výstavby panelových sídlišť v 60. a v 70. letech,“ podotkla Zadražilová.
Výstava se věnuje také urbanismu, dispozicím bytů, umělecké výzdobě sídlišť i stavebním technologiím. „Na příkladech ukazujeme, co se s vybranými panelovými sídlišti děje dnes, zda regenerační zásahy přispěly ke zlepšení obytného prostředí, nebo naopak narušily genia loci těchto celků,“ uvedla autorka projektu.
Výstava je součástí pětiletého výzkumného a výstavního projektu, na kterém spolupracují téměř dvě desítky historiků architektury, urbanistů, památkářů, demografů a dalších odborníků z muzejních i akademických pracovišť. Projekt zahrnuje 13 výstav v jednotlivých krajských městech, která v roce 2017 vyvrcholí soubornou výstavou v Praze.
