Středa 27. ledna 2021svátek má Ingrid -4 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Design

Zaha září v Kantonu. Nová koncertní síň od známé architektky Hadidové stojí v Číně

Křivky Zahy Hadidové. Guangzhou Opera House se zrcadlí v hladině Perlové řeky v... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Křivky Zahy Hadidové. Guangzhou Opera House se zrcadlí v hladině Perlové řeky v... | foto: Getty images

Díla slavné architektky Zahy Hadidové bychom se už brzy měli dočkat v Praze. Ještě než se tak stane, pojďme si představit jednu z jejích jiných zajímavých staveb. A jak je na těchto stránkách již tradicí, půjde o operní dům.

Dnešní díl cyklu o nejzajímavějších současných koncertních a operních stavbách ve světě nás opět zavede do Číny. Tentokrát to bude město Kanton (čínsky Kuang-čou, v britské transkripci Guangzhou), čtrnáctimilionové megapole u ústí Perlové řeky, důležitého přístavu a obchodního centra.

Večerní záběr na složité křivky stavby
Dynamicky modelovaný interiér koncertního sálu

V roce 2002 zde byla vypsána mezinárodní soutěž na novou operní budovu. Porota se rozhodovala mezi návrhy zn mého rakouského studia Coop Himmelb(l)au, nizozemského vizionáře Rema Koolhaase a v Británii usazené irácké projektantky Zahy Hadidové, jež nakonec v tomto klání představitelů dekonstruktivismu zvítězila. Stavba za 200 milionů dolarů byla dokončena v roce 2010. Nejde přitom o nějakou běžnou budovu, svou velikostí patří k trojici největších staveb tohoto typu v této části Číny – spolu s šanghajským Velkým divadlem a pekingským National Centre for the Performing Arts, které jsme si představili minule.

Oblázky nad řekou

Jedná se vlastně o dvě propojené stavby s kombinací betonové a ocelové konstrukce, plášť je pokryt žulovými deskami a je částečně prosklený. Komplex vyrostl na břehu Perlové řeky v rámci moderní čtvrti s řadou mrakodrapů. Tvarem připomíná Guangzhou Opera House bílé skalní útesy ohlazené vodou, neboť nemá ostré hrany. Expresivní formy a tvar daly komplexu lidové pojmenování „two pebbles“, tedy dva oblázky.

Uvnitř se nacházejí dva sály. Ten velký, určený opeře, se špičkovým technickým vybavením, je určen pro dva tisíce návštěvníků, zatímco menší komorní sál, vyhrazený též koncertům různých žánrů, má kapacitu 400 osob. Nechybí zázemí – zkušebny, šatny, restaurace a kavárny. Akustiku navrhlo respektované australské studio Marshall Day Acoustics. Interiéry kryjí speciální sádrové panely vyztužené skleněnými vlákny. Architektka kladla velký důraz na průnik denního světla do hloubky vnitřních prostor a řešení je aplikací typických motivů její architektury, tj. dynamických linií evokujících přírodní motivy, jako jsou proudění vody, skalní útvary nebo motivy inspirované erozí.

Tyto formy jsou efektní a nepostrádají eleganci, charakteristickou pro tvorbu Zahy Hadidové, pro niž se vžil termín neofuturismus. V tomto směru je řešena celá budova včetně obou sálů. K velkým kulturním událostem patřilo představení Pucciniho opery Turandot s dirigentem Lorinem Maazelem v roce 2010.

Detail fasády

Detail fasády

Dame Zaha Hadidová je považována za jednu z nejvýznamnějších architektek přelomu minulého a tohoto století. Narodila se v roce 1950 v iráckém Bagdádu ve vlivné rodině – její otec byl nějaký čas ministrem financí. Studovala nejprve matematiku na American University of Beirut, poté pokračovala na Architectural Association School v Londýně.

Následovala spolupráce s dekonstruktivistou Remem Koolhaasem v Rotterdamu či s významným konstruktérem Peterem Ricem. Nakonec se usadila v britské metropoli, kde v roce 1980 založila vlastní studio. Tato „královna křivek“ si vytvořila svérázný styl, který jí přinesl řadu realizací a také vyznamenání – včetně prestižní Pritzkerovy ceny, udělované nadací Hyatt (2004), nebo Stirlingovy ceny. Britská královna jí udělila Řád britského impéria a povýšila ji do šlechtického stavu.

Hadidová se rovněž věnovala pedagogické práci a přehled prestižních univerzit, kde působila, je fascinující: Columbia, Harvard, Cambridge, Chicago, Hamburk… Její futuristické architektonické formy se zdály být nerealizovatelné, vyžadovaly složité statické výpočty a spolupráci řady špičkových inženýrů, nakonec se však tyto vize uskutečnily.

Hadidová v Praze

Výčet významných staveb, které byly postaveny podle jejích návrhů po celém světě, je úctyhodný. Patří k nim např. vědecké centrum ve Wolfsburgu, skokanský můstek v Innsbrucku, přístavba muzea moderního umění v Kodani, ekonomická škola ve Vídni, přístavní budova v Antverpách, mezinárodní letiště v Pekingu, plavecký areál pro londýnskou olympiádu a dále stavby v New Yorku, Baku, Rijádu, Singapuru, Moskvě, Římě, Miláně, Soulu, Londýně, Glasgow či Bratislavě, kde se právě dokončuje bytový komplex. V roce 2016 Hadidová náhle zemřela, ale její studio pokračuje v realizaci četných projektů. Jeden z nich – polyfunkční budova Masaryčka v centru Prahy – se má začít stavět v příštím roce.

Seriál je připravován ve spolupráci se Sdružením pro architekturu a rozvoj. 

Souboj českých stálic. Je větší octavia o tolik lepší než menší scala?

Srovnávací test Škody Octavie a Scaly | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Na počátku byla temnota. Pak bůh řekl budiž octavia. A byla. A viděl, že octavia je dobrá... ale že by to chtělo ještě...

Pýchu dnes nazýváme zdravým sebevědomím, promlouvá k lidem profesor Kašparů

Lékař, psychiatr, vysokoškolský profesor a řeckokatolický kněz Jaroslav... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Sedm hlavních hříchů jsme si přejmenovali. Z neřestí jsme vytvořili ctnosti, a tak se možná není čemu divit, že se...

Jako žena jsem byla ve Vatikánu poněkud výrazná, vzpomíná farářka Kopecká

Martina Viktorie Kopecká, farářka Církve československé husitské | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Svým vzhledem působí rozruch na mnoha místech, dokonce i ve Vatikánu. Je mladá, krásná a hlavně progresivní. Život...