Podnět ministerstvu podala skupina odborníků figurujících v občasném sdružení Důl architektury. Podle nich existuje řada argumentů pro zachování nádraží, které České dráhy naopak plánují zbořit. "Dostali jsme doporučení, které jsme vyhodnotili jako odůvodněné. Opírá se i o stanoviska předních odborníků v oboru," uvedla mluvčí.
Doplnila, že až do ukončení správního řízení bude budova pod ochranou ministerstva. "Každou zamýšlenou změnu musí vlastník nahlásit," uvedla. Mluvčí ČD Petr Šťáhlavský řekl, že vlastník to bude respektovat. "Provádíme pouze kroky, které nám umožňuje legislativa," podotkl.
Nádraží v Havířově postavené v takzvaném bruselském stylu.
Zachrání nádraží mozaika?
Jedním z hlavních a nových argumentů zastánců záchrany budovy postavené v takzvaném bruselském stylu je mozaika vytvořená podle návrhu světově proslulého umělce a sklářského výtvarníka Vladimíra Kopeckého. Velká je 65 metrů čtverečních a vyrobena byla technologií, která v Česku už zanikla.
Šťáhlavský připustil, že pokud je mozaika opravdu vzácná, je její záchrana možná nezávisle na budově. "Lze ji sejmout a přesunout do nějaké galerie," řekl. S tím nesouhlasí opačná strana. "Vzhledem k provázanosti uměleckého díla s architekturou, nejen ideově, ale i technologicky, není možné provést přemístění mozaiky," řekla už dříve historička umění Marcela Gavendová.
ČTĚTE TAKÉ: |
Budova nádraží má ustoupit výstavbě nového dopravního terminálu. Jde o společný projekt města a ČD. Podle informací radnice se dráhy měly postarat o přestavbu nádražní budovy a město mělo řešit úpravu prostoru před nádražím. Terminál za zhruba 200 milionů korun má spojit vlakovou, autobusovou a osobní dopravu, na vlakové nádraží má navazovat prostor pro autobusové zastávky a velké parkoviště.
Nádraží v Havířově postavené v takzvaném bruselském stylu.
Členové sdružení už v minulosti usilovali o to, aby nádraží bylo prohlášeno za kulturní památku. Jejich iniciativa ale nakonec nebyla úspěšná. Vlakové nádraží v Havířově je podle nich významným dílem Josefa Hrejsemnou a vzniklo v letech 1964 až 1969. Údajně patří ke světově uznávanému vkladu českých architektů v oblasti industriálního dědictví.
