Analýzu zveřejnil časopis American Journal of Clinical Nutrition. Podle autorů studie neexistují důkazy o tom, že potraviny z ekologického zemědělství, tedy produkované především bez umělých hnojiv a chemických postřiků, přinášely nějaké zvláštní zdravotní výhody. Existují jen malé rozdíly ve výživné hodnotě obou typů potravin, ale není žádný důkaz o jejich zvláštním vlivu na zdraví populace, informovali britští vědci.
Oba typy potravin mají přibližně shodný podíl vápníku, železa a vitamínu C |
Do analýzy experti z londýnské školy hygieny a tropické medicíny zahrnuli 162 studií, které během posledních padesáti let vyšly v oponovaných vědeckých časopisech. Z nich se 137 zabývalo výzkumem zemědělských plodin, 25 živočišnými výrobky.
"Z nich jsme 55 označili za dostatečně kvalitní," řekl vedoucí výzkumu Alan Dangour. Podle těchto studií mají oba typy potravin přibližně shodný podíl vápníku, železa a vitamínu C. Liší se v podílu dusíku a fosforu, pravděpodobně kvůli různým hnojivům. Týká se to plodin, masa, vajec a mléčných výrobků. Podle zprávy tyto rozdíly pravděpodobně nemají žádné důsledky pro lidské zdraví.
Zadavatelem studie byl britský Úřad pro kontrolu potravin (FSA). Podle ředitelky oddělení FSA pro spotřebitele Gill Fineové výsledky studie neznamenají, že lidé mají přestat jíst biopotraviny. Lidé se pro produkty ekologického zemědělství mohou rozhodnout kvůli přístupu vůči chovaným zvířatům nebo ochraně životního prostředí.
Podle Petera Melchetta z britské organizace Soil Association na podporu ekologického zemědělství je zapotřebí prozkoumat dlouhodobý vliv pesticidů na lidské zdraví. Průzkum byl podle něj proveden na malém množství studií a není dostatečně reprezentativní.
Nicméně k podobnému závěru jako britští vědci dospěli v uplynulých letech také čeští odborníci. Studie provedené ve spolupráci Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se zaměřily především na brambory. Vědci v nich zjistili, že na obsah živin i škodlivých látek v hlízách má vliv především výběr odrůdy, stanoviště a počasí v konkrétním roce, stejně jako způsob sklizně a uskladnění – nikoliv způsob pěstování. Podobně dopadly také analýzy rajčat, obilí a kořenové zeleniny provedené na VŠCHT.
Někteří odborníci dále upozorňují, že biopotraviny mohou být za určitých podmínek dokonce škodlivější – např. pokud se v chemicky neošetřeném obilí objeví plíseň.
