Nemám ráda restaurace, o kterých všichni říkají, jak jsou skvělé a nepřekonatelné. Může to totiž znamenat, že pozitivní PR převážilo nad odvahou říct něco negativního ze strachu, že by vás mohli brát jako absolutního neznalce. Café bar Noodles má v mém okolí až glorifikovanou pověst. Podívejme se tedy tomu zázraku na zoubek.
Interiér, jehož autorkou je Bára Škorpilová, vyvolává dojem nádraží nebo letištní haly. Tak trochu neútulný prostor se hodí spíš pro pracovní oběd než romantickou večeři nebo nedělní rodinné posezení. Má ovšem jednu jasnou přednost: nedá se mu upřít originální myšlenka.
Podnik podobného stylu, tedy nudle ve všech podobách, na české gastronomické mapě nenajdete. Na první pohled nesourodá skupina jídel na jídelním lístku vám na počátku možná trochu zamotá hlavu, ale díky přehlednému řazení a jasné charakteristice tomu přijdete na chuť. Rozhodně si máte z čeho vybrat.
Poloha v centru města nahrává návštěvníkům, kteří nejezdí autem. Ale pro nás, kteří se bez auta neobejdou, je to starost navíc s parkováním, které je v okolí Václavského náměstí horor. Další nevýhodou je vstup přes hotel Jasmin, v němž se restaurace nachází.
Není totiž nikde označena, a tak se může stát, že budete trochu bloudit. Ráda vám poradím: projdete dlouhou chodbou, kde se vám po levé ruce objeví malé stolečky, které se v ranních hodinách využívají převážně pro snídaňové menu. Po pravé straně se zase můžete kochat skleněnou vitrínou se zavěšenými břízami – typický příklad precizního, ale poněkud sterilního designu podniku.
Totéž se dá říct o stříbrných koulích u stropu, zrcadlových stěnách nebo červeném cosi, jež lemuje stěny restaurace. V letních měsících můžete na tohle všechno zapomenout, protože je k dispozici příjemná zahrádka ve vnitrobloku.
Jídelní lístek stojí a padá s nudlemi na nespočet způsobů. Najdete tu nudle české, slovenské, italské, německé, indonéské, thajské, mongolské, čínské, vegetariánské i bio. Šéfkuchař Tomáš Kalina je na nudle vyhlášený specialista, kromě nich ale v menu nabízí i další varianty obědů v podobě zajímavých salátů, ryb a masa.
Personál na jedničku
Personál je přesně seznámen s jídelním lístkem a je vám schopen perfektně poradit. Pokud nemusíte pálivá a ostrá jídla, najdete u obsluhy radu, a hlavně včasné upozornění na stupeň pálivosti. Musím uznat, že na úroveň obsluhy je zde kladen opravdu velký důraz, a výsledek je vidět.
Café bar Noodles
|
Ocenila jsem hlavně to, že byly použity opravdu originální suroviny – hlavně citronová tráva, která se v českých restauracích jen tak nenajde. Z předkrmů jsem zvolila směs trhaných salátů s tomaty, paprikou a okurkou, grilovaným kuřecím prsem a pečenou bramborou (159 Kč). Popis v jídelním lístku je více než vyčerpávající a na můj vkus až příliš dlouhý a únavný.
Číšník mne pro jistotu upozornil, že příprava bude chvíli trvat, proto jsem si objednala ještě variaci italských předkrmů (189 Kč). Už po přečtení detailního seznamu surovin zjistíte, že jde v podstatě o dva druhy salámu (rocotta a felino), nakládaný lilek a plátek rajčete s mozzarelou.
Mezitím jsem dostala na stůl kuřecí prso – tedy spíš stehno než prso – a rozpůlenou pečenou bramboru přelitou smetanou. Maso bylo bohužel uvnitř syrové. Nezbývá mi než věřit, že jsem prostě měla smůlu.
Zelenina, která se schovala
Restaurace Noodles je vyhlášená hlavně thajskými a mongolskými nudlemi. Thajské skleněné nudle phad wun sen (239 Kč) s krevetami, zeleninou a thajskou bazalkou mě, musím říct, bohužel velice zklamaly. Zpočátku byly tak slepené, že se mi nedařilo je od sebe oddělit, navíc na talíři na první pohled panoval zcela jasný nepoměr mezi zeleninou a nudlemi ve prospěch nudlí.
Teprve v polovině jídla jsem zjistila, že veškeré ingredience jsou vespod a jídlo je potřeba pořádně promíchat. Podivný způsob servírování.
Přiznávám, že jsem to s asijskými variacemi nechtěla jen tak vzdát a objednala si ještě klasické kantonské nudle (179 Kč) s pórkem, vepřovým masem, bambusovými výhonky a shi-take houbami. Ty to jednoznačně zachránily.
Křehké kousky vepřového masa a houby se skvěle snoubily s jemnou chutí sójové omáčky a udělaly z mého oběda kulinářský zážitek. Poslední volba přesně odpovídala pověsti, kterou podnik má. Na kantonské nudle bych se tu určitě ještě ráda stavila.
Mezitím číšník složil poklonu mému apetitu a doporučil mi ještě dezert: tvarohové miniknedlíčky s lesními plody a zakysanou smetanou (79 Kč). Čekala jsem plněné malé bochánky, ale dostala jsem tvrdé kuličky přelité směsí z teplých lesních plodů.
Do tvarohového těsta měly knedlíčky hodně daleko. Z restaurace Noodles mám smíšené pocity. Jsou tu na výběr i skvělá jídla, ale riziko, že sáhnete vedle, je na můj vkus trochu moc vysoké.
Nemohu pochopit, jak z jedné kuchyně mohou vycházet jídla tak rozdílné kvality. Možná je to tím, že jídelní lístek je až příliš obsáhlý a kuchaři mají v době obědů opravdu co dělat, aby všechny objednávky v tak pestrém spektru perfektně zvládli. I když snaha se jim upřít nedá.
