V elegantní čtvrti Malabar Hill, která se tyčí nad zátokou, jsou četné obchody a restaurace stoprocentně vegetariánské. A k dobrým mravům tu rovněž patří nenosit si maso do některých budov a nevařit je tu. Píše o tom agentura AFP.
Nicméně obchody jdou Francisi Menezesovi, který je spoluvlastníkem Cafe Ridge, velmi dobře, hlavně díky Indům, kteří studovali v zahraničí. "Tradiční svátky, jako je Den díkůvzdání, které se nikdy v Bombaji neslavily, se nyní slaví každý rok. Nová generace má svobodomyslnější přístup k výživě," soudí.
ČTĚTE VÍCE |
Poptávku v zemi, kde je maso tradičně omezeno na skromnou porci, zvedla vzmáhající se střední třída. Podle studie z roku 2006 bylo 40 procent Indů vegetariány. Takový podíl osob nekonzumujících maso je nejvyšší ve světě.
Někteří Indové jedí ryby a maso příležitostně, uvádí Arvind Singhal, předseda poradní firmy Technopak Advisors. "Spolu se zvyšováním příjmů roste i spotřeba masa. Dříve bylo maso vyhrazeno pro zvláštní příležitosti," zdůrazňuje.
Vegetariánství jako filozofie
Hinduismus a četné jemu blízké proudy, jako je džinismus a sikhismus, které hlásají úctu ke každému životu, považují vegetariánství za životní ideál. Otec indické nezávislost Mahátma Gándhí ostatně soudil, že bezmasá potrava je součástí jeho filozofie nenásilí.
Avšak zdá se, že čím dál tím méně mladých lidí s touto myšlenkou souhlasí. Barmanka Išíta Maneková, která vzešla z hinduistického radikálně vegetariánského společenství, se s nadšením podílí na činnosti skupiny Maraton masa v Bombaji, která se každý týden schází, aby ochutnávala pokrmy bohaté na proteiny.
"Postoje se mění a nikdo už není věrný tradičním hodnotám," ujišťuje a dodává, že její matka příliš neschvaluje její zálibu v hovězím, v hinduismu tabu, neboť kráva tu je považována za posvátné zvíře.
Za poslední období nejsou z Indie k dispozici žádné údaje o konzumaci masa, ale podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) snědl v roce 2007 každý Ind v průměru pět až 5,5 kilogramu masa za rok.
Indům chutná drůbež
Ve spotřebě masa stojí na prvním místě bezkonkurenčně kuře a rychlý růst trhu s drůbeží ukazuje výraznou změnu jídelníčku. Podle Technopaku je tento trh nyní odhadován na devět miliard dolarů (160 miliard Kč) a roste o 20 procent ročně.
Majitel jedné takové farmy Vidžaja Sakhrání začal podnikat v roce 1982 s 2000 kusy drůbeže. Dnes odchová ročně přes 800.000 kuřat jako dodavatel indického koncernu Venky's. Mnozí další zemědělci jdou v jeho stopách.
Změny ve spotřebě potravin však mohou v této zemi způsobit nemoci spojené s konzumací masa a zvýšit tlak na životní prostředí.
Přes tabu pokud jde o konzumaci hovězího je dnes Indie největším vývozcem buvolího masa ve světě a zaujímá první místo v emisích skleníkových plynů pocházejících od dobytka, uvádí se v loňské studii reflexní skupiny Brighter Green ze Spojených států.
Podle této skupiny by Indie měla spíš propagovat konzumaci rostlinných produktů než chov dobytka, který přesahuje možnosti jejích přírodních zdrojů, zejména půdy a vody. "S 500 miliony krav, buvolů, koz, ovcí, velbloudů, prasat a s miliardami kuřat, s 600 miliony rolníků a 1,2 miliardy obyvatel jsou přírodní zdroje Indie vystaveny těžké zkoušce," shrnuje Brighter Green.
