Já jsem jezdil pro maso k panu Unzeitigovi z Olšan. Vyrábí i vynikající uzeniny, jitrnice, jelítka a tlačenku. K mé velké radosti expandoval i do Šumperka, takže nemusím cestovat. Můj syn zase nakupuje v Újezdci u Přerova. Bohužel si nepamatuji jméno majitele řeznictví, ale jeho výrobky jsou úžasné. Párek beze stopy mouky, jen z masa vyrobený, toť mana nebeská.
Lidovkám se republika nějak podezřele smrskává na Prahu. Víte vůbec, milí redaktoři, že za přeškrtlou cedulí "Hlavní město Praha" neleží neprostupné hvozdy plné medvědů, vlků a necivilizovaných, do kožešin se odívajících barbarů?
Jestli to nebude tím, že vyhlášení kuchaři, kterých se ptali, mají podniky v Praze...
Vím, že se to nehodí příliš, ale kapánek si vyliji srdce. Roky jsem nevařil, ale teď jako
neprdůch (neprac. důchodce, kdyby něco/ jsem přišel tomu na chuť. Než dát za oběd na S. 4 eura, to si radši něco uvařím sám, nebo manželka. Ale: v 50-tých letech jsme mívali pravou svíčkovou řekněme, jedenkrát za 4- 5 týdnů. Stála 30 korun, máma mě posílal ji koupit. A ejhle, nepřešlo ani 65 let, svíčkovou jsem neměl ani nepamatuji. Na Slovensku stojí kolem 20- 25 E, takže je tak jak ten pověstní hrozen vína, visíci nad liškou, která na něj nedosáhne. Konstatuje, ať si visí, stejně je kyselé. No ale jistě jednou za čas by to šlo. A milou spomínku mám na jednu restauraci poblíž Divadla na Vinohradech, celkem obyčejnou, ale měli svíčkovou na smetaně s brusinkami. Dodnes si její lahodnou chuř pamatuji.
O Kšánových vím, ale co mám dělat, když bydlím 250 km daleko? Nešly by nějaké tipy taky mimo Prahu?
Prvně jsem tam zašel na doporučení, že tam maj výborný ocásky s pořádnou flákotou masa.
Šel jsem si pro dva kousky a ťuťuťu, ňuňuňu, nechal tam 17 stovek, byl jsem jak v Jiříkově vidění. Masíčko i uzeniny jedna báseň, paštičky jakbysmet, o obsluze nemluvě.
Kéž by to tak bylo všude...
Za takovej kg proužek masa by se většině žen,které ještě umí vařit asi protočily panenky.
Imitovat ano, o úspěchu si dovolím pochybovat.