V Thajsku se jídlo vždy připravuje čerstvé! Každý u stolu má svou misku pro výtečnou rýži a kolem na výběr ze spousty omáček „kari“, teplé zeleniny, masa, salátů s mořskými plody či nudlí s vajíčkem, kešu oříšky a samozřejmě feferonkami a množstvím zelených listů. Jako sladká tečka se servíruje třeba Khao Neaw Mamuang, rozvařená rýže s mangem. Poprvé, když mi ji nabídli, mě přepadly vzpomínky na zemlbábu, ale tahle rýže se na jazyku rozplývá jako belgické nugáty.
V Bangkoku jím nejraději u pouličních prodejců na známé Khao San Road. Nikde jinde jsem neměla lepší Phad Thai neboli smažené (vaječné nebo rýžové) nudle s krevetami či kuřetem.
„Kin Khao Láew Reu Yang? – Už jste jedli?“ ptají se vás pohostinní a na svou kuchyni náležitě pyšní Thajci. A pak se baví na váš účet, když vám naservírují své proslulé pálivé polévky Tom Kha (s kokosovým mlékem) nebo Tom Yam (chutná po limetkách).
Zatímco oni sami běžně jedí pokrmy mající v žebříčku pálivosti stupeň 7 až 10, valná většina „Farangů“ neboli cizinců vydrží tak stupeň tři. Když v restauraci řeknete, že chcete pálivé, ale „méně než Thajci“, přinesou vám stupeň dva a vy se po třetím soustu stejně budete dožadovat druhého piva. V kuchyni možná právě večeří děti pana domácího – od malička jsou zvyklé na stupeň pět.
Není nic lepšího než přivézt si špetku Thajska s sebou domů. Na kurz thajské kuchyně vám stačí obětovat den dovolené. Na břehu laguny na ostrově Ko Chang, v zenově klidné restauraci, se lektorka věnovala jen mně. Za pár hodin mi z množství názvů koření a zeleniny šla hlava kolem. V Praze toho neseženu ani třetinu, postěžovala jsem si. Leccos se dá nahradit a koupit předpřipravené, chlácholila mě. „Ale jako v Thajsku se nikde jinde nenajíte,“ uzavřela lakonicky.
Za 10 minut v tropech
Kurz jsem začala přípravou Pad Thai, které zvládnete za 10 minut. Ingredience na omáčku lze v Česku sehnat ve větších supermarketech nebo na tržištích s asijskými potravinami a hodně toho jde ošidit. Vietnamští prodavači potravin je také mívají, krom toho u nich lze koupit i výbornou thajskou rýži.
Potřebujete kokosový cukr (lze nahradit hnědým cukrem), rybí omáčku (v nouzi sojovka), tamarindovou omáčku (či šťávu z plodů tamarindu) a chilli omáčku, kterou kupujte ve světlé barvě. Tmavá značí množství přidaných konzervantů, což platí i pro sojovku.
Když si umíchám Pad Thai omáčku, rozehřeju na pánvi olej, přidám šalotku a smažím do doby, než šalotka začne být cítit. Přidám tofu, sušené krevety (měly by mít červenou, ne růžovou barvu) a na kousky nakrájenou ředkev.
Promíchám, přidám čerstvé krevety, a když jsou osmahlé, pánev odstavím. Udělám si na pánvi místo na vajíčko, rozklepnu ho a všechny suroviny na něj přehrnu tak, aby se vajíčko zespod mohlo usmažit. Pak vše zamíchám a přidám uvařené nudle, Pad Thai omáčku a znovu promíchám. Nakonec přijde troška chilli prášku, fazolové výhonky a nať z jarních cibulek.
Podávám s kouskem limetky a nastrouhanými burskými oříšky, pohled na talíř asociuje líbezné dny v tropickém ráji. Usedám ke stolu s rodinou, jíme pomalu jako praví Thajci a červnové počasí je v Karlíně u Vltavy skoro jako na břehu Thajského zálivu. Chutná nám moc, ale nikdy to není stoprocentní.
Snad že ty krevety nejdou z moře přímo na stůl... Ale hlavně mám podezření, že čistokrevnou Pad Thai dostanete jen od kuchařů, jež s vozíky na dvou kolech lemují thajské ulice. Na svých obrovských pánvích dělají stovky Pad Thai týdně a jen taková pánev dá jídlu ten kouzelný šmak. Jako v Thajsku se nikde jinde nenajíte. Ale alespoň to můžete zkusit.
Kin Khao Láew Reu Yang?
V Bangkoku jím nejraději u pouličních prodejců na známé Khao San Road. Nikde jinde jsem neměla lepší Phad Thai neboli smažené (vaječné nebo rýžové) nudle s krevetami či kuřetem.
„Kin Khao Láew Reu Yang? – Už jste jedli?“ ptají se vás pohostinní a na svou kuchyni náležitě pyšní Thajci. A pak se baví na váš účet, když vám naservírují své proslulé pálivé polévky Tom Kha (s kokosovým mlékem) nebo Tom Yam (chutná po limetkách).
Zatímco oni sami běžně jedí pokrmy mající v žebříčku pálivosti stupeň 7 až 10, valná většina „Farangů“ neboli cizinců vydrží tak stupeň tři. Když v restauraci řeknete, že chcete pálivé, ale „méně než Thajci“, přinesou vám stupeň dva a vy se po třetím soustu stejně budete dožadovat druhého piva. V kuchyni možná právě večeří děti pana domácího – od malička jsou zvyklé na stupeň pět.
Není nic lepšího než přivézt si špetku Thajska s sebou domů. Na kurz thajské kuchyně vám stačí obětovat den dovolené. Na břehu laguny na ostrově Ko Chang, v zenově klidné restauraci, se lektorka věnovala jen mně. Za pár hodin mi z množství názvů koření a zeleniny šla hlava kolem. V Praze toho neseženu ani třetinu, postěžovala jsem si. Leccos se dá nahradit a koupit předpřipravené, chlácholila mě. „Ale jako v Thajsku se nikde jinde nenajíte,“ uzavřela lakonicky.
Za 10 minut v tropech
Kurz jsem začala přípravou Pad Thai, které zvládnete za 10 minut. Ingredience na omáčku lze v Česku sehnat ve větších supermarketech nebo na tržištích s asijskými potravinami a hodně toho jde ošidit. Vietnamští prodavači potravin je také mívají, krom toho u nich lze koupit i výbornou thajskou rýži.
Potřebujete kokosový cukr (lze nahradit hnědým cukrem), rybí omáčku (v nouzi sojovka), tamarindovou omáčku (či šťávu z plodů tamarindu) a chilli omáčku, kterou kupujte ve světlé barvě. Tmavá značí množství přidaných konzervantů, což platí i pro sojovku.
Když si umíchám Pad Thai omáčku, rozehřeju na pánvi olej, přidám šalotku a smažím do doby, než šalotka začne být cítit. Přidám tofu, sušené krevety (měly by mít červenou, ne růžovou barvu) a na kousky nakrájenou ředkev.
Promíchám, přidám čerstvé krevety, a když jsou osmahlé, pánev odstavím. Udělám si na pánvi místo na vajíčko, rozklepnu ho a všechny suroviny na něj přehrnu tak, aby se vajíčko zespod mohlo usmažit. Pak vše zamíchám a přidám uvařené nudle, Pad Thai omáčku a znovu promíchám. Nakonec přijde troška chilli prášku, fazolové výhonky a nať z jarních cibulek.
Podávám s kouskem limetky a nastrouhanými burskými oříšky, pohled na talíř asociuje líbezné dny v tropickém ráji. Usedám ke stolu s rodinou, jíme pomalu jako praví Thajci a červnové počasí je v Karlíně u Vltavy skoro jako na břehu Thajského zálivu. Chutná nám moc, ale nikdy to není stoprocentní.
Snad že ty krevety nejdou z moře přímo na stůl... Ale hlavně mám podezření, že čistokrevnou Pad Thai dostanete jen od kuchařů, jež s vozíky na dvou kolech lemují thajské ulice. Na svých obrovských pánvích dělají stovky Pad Thai týdně a jen taková pánev dá jídlu ten kouzelný šmak. Jako v Thajsku se nikde jinde nenajíte. Ale alespoň to můžete zkusit.
Kin Khao Láew Reu Yang?
