Představení původní McQueenovy kolekce s názvem No.13 si nechtěl nechat nikdo ujít. Oděvní designér byl právem označován za krejčovského mistra, ničeho se neobávajícího návrháře, ale také umělce-provokatéra s hlubokým smyslem pro drama. Každou přehlídku dokázal proměnit v představení – modelky zavíral do obřích akvárií, do vlasů jim motal rozměrné ptáky a tvořil temné výjevy, během nichž poletovaly stovky nočních motýlů.
Toho září roku 1998 se ale hala s dřevěnou podlahou jevila velmi všedně, kolekce uváděla spoustu krajek a romantických šatů, až by se snad diváci mohli začít nudit. Nikdo si ani nevšiml, když na molo vstoupila paralympička Aimee Mullins, která má amputované obě končetiny. McQueen pro ni vytvořil dřevěné protézy s nádherně vyřezávaným motivem vinné révy. Že se nejedná o trendy vysoké dřeváky, vyšlo najevo až po přehlídce, když si je nevšímaví stylisté chtěli půjčit na focení do módních magazínů.
Stejně chladně byly přijaty i dvě stříkací pistole umístěné po stranách mola. Že netvoří jen kulisu, ale jsou připraveny sehrát hlavní úlohu, diváci zjistili, když se topmodelka Shalom Harlow postavila v bílých tylových šatech na dřevěnou točnu, a ta se s ní jako s panenkou uprostřed šperkovnice začala otáčet. Pohyb probudil dosud spící stroje, které se používají ve výrobních linkách na automobily, a staly se z nich rozzlobené kobry.
Modelka se před jejich tryskami točí dokola, bezbranně lomí rukama a v momentě, kdy už to ani divák nemůže vydržet, začnou pistole na nebohou dívku v bělostných šatech stříkat černou a neonově žlutou barvu. Stroje dokonají své dílo, odkloní se od modelky a ta rezignovaně předstoupí před publikum demonstrovat, co na ní pistole napáchaly. Celá scenérie se stala jednou z nejzásadnějších přehlídek v módní historii a šaty jsou i s videozáznamem součástí sbírek Metropolitního muzea v New Yorku.
V roce 2010 spáchal Alexander McQueen sebevraždu. Jeho módní značky se ujala kolegyně Sarah Burton. Kreativně ji vede dodnes, i když mnohem střídměji a bez mcqueenovského dramatu, na jaký jsme byli zvyklí. Na druhou stranu se jí z Alexandrova domu podařilo vybudovat tradiční britskou značku. Pyšně ji nosí i Kate, princezna z Walesu, pro niž dům vytvořil legendární svatební šaty nebo několik smutečních modelů, které jsme mohli vidět na tryznách za zesnulou královnu Alžbětu II.
Pro novou pánskou kolekci ale designérka Burtonová sáhla do slavné kolekce No.13 a rozprsknutou barevnou kombinaci černé a žluté aplikovala třeba na bílý oblek s cigaretovými kalhotami. Zklamáním ovšem je, že tentokrát se o potisk nepostaraly stříkající pistole, jde prý o záznam lidského těla v pohybu. A tak Čekstajl napadá – když žák nemá cit pro drama svého mistra, nebylo by lepší vydat se jinudy a být třeba značkou pro princezny?
