To, že nikdo nezpívá jako Marta Kubišová, si můžete myslet jen do chvíle, než pod rozvětveným platanem na nádvoří Musea Kampa zazní první tóny představení, v němž Berenika Kohoutová hraje a zpívá osudy režimem zkoušené ženy a zpěvačky.
„Z jiných představení odcházím rovnou domů. Z Marty nemohu. Sedím tam s ostatními, dám si minimálně jedno pivo a musím to všechno nějak vstřebat, protože ta role je prostě záhul,“ říká o divadelním recitálu jeho hlavní představitelka. O hře, kterou vytvořilo duo Daniela Sodomová a Adéla Laštovková Stodolová k osmdesátým narozeninám Marty Kubišové, se kritiky právem vyjadřují jako o divadelním hitu tohoto léta.
V oceňovaném výkonu Berenice Kohoutové nebrání ani obvázaný prostředníček, který si zlomila během zkoušek. „Pořád je to lepší než vyvrtnutý kotník,“ směje se herečka v pražské kavárně Hlína, kde se zjevila uprostřed prudké letní bouřky. Venku se valí proudy vody, a ona přijde v průhledných sandálech na vysokých podpatcích, nenamalovaná a půvabná.
Když jsem Martu Kubišovou viděla v hledišti, říkala jsem si, že bych ji chtěla mít na každém představení. Z ní sálala tak obrovsky pozitivní energie! Všechno se mnou zpívala i říkala.
Divadelní recitál Marta měl premiéru už na začátku června. Jaký máte z hraní titulní role pocit?
Skvělý! Mám hroznou radost, že se divákům představení líbí. Už jsem slyšela, že ze všech představení na Letní scéně Musea Kampa – tedy ještě Wericha a Medy – je Marta nejlepší. To snad nebude z mé strany znít ani jako závist, když ve Werichovi hraji jeho ženu Zdenku. No a pak se divákům moc líbí Martiny písničky. Líbí se jim, jak ji s Hankou Holišovou hrajeme a zpíváme. Je to úžasné, protože ta dřina na zkouškách byla velká. A když recitál viděla i Marta osobně, byla úplně nadšená. Co je víc?
Věděla jste, že bude Marta Kubišová sedět na premiéře v první řadě?
Ano – a vlastně mi to ani nevadilo. Když jsem ji tam pak viděla, říkala jsem si, že bych ji chtěla mít v hledišti na každém představení. Z ní sálala tak obrovsky pozitivní energie! Všechno se mnou zpívala i říkala. Kousek za ní seděla moje kolegyně a kamarádka Hanka Vagnerová, která mi po premiéře řekla, že když na začátku zpívám mimo jeviště a diváci mě ještě nevidí, tak se prý Marta otočila na svou dceru a ptala se jí: „To jsem já? To nejsem já. Nebo jo?“ (směje se)
