V letech po druhé světové válce se dietami nikdo příliš netrápil, většina populace potřebovala po hladových letech spíše přibrat než zhubnout. To se ovšem vcelku rychle dařilo a na konci 50. let už překročila průměrná denní spotřeba jedince 3100 kalorií (pro srovnání, nyní činí 3256).
Jak uvádí Michaela Appeltová ve své práci „Tlusté“ tělo v normalizačním Československu, odborníci tehdy začali upozorňovat na stoupající váhu obyvatelstva a dali ji do souvislosti s přibývajícím počtem onemocnění srdce a cév.
Problematická byla nízká spotřeba bílkovin a zeleniny a vysoká konzumace „prázdných“ kalorií – živočišných tuků, cukru, mouky a piva. Ostatně to také byly poživatiny, které byly vcelku dostupné, s ovocem a zeleninou to bylo na trhu o poznání horší.
Aby ale nedošlo k mýlce, Češi tehdy zdaleka neměli takový problém s nadváhou a obezitou jako dnes.
