Existuje fotografie, na níž mladá Ivana Zelníčková usedavě pláče, obličej utopený v mokrém kapesníku. Elegantní kráska v klobouku je na pohřbu, celá v černém, usazená v první řadě vedle Karla Gotta. Byla dočista zdrcená a zpěvákovi tehdy tvrdila, že přišla o všechno: Jiří Štaidl byl její životní láska. Možná. Anebo brečela proto, že se dozvěděla, jak legendární záletník zemřel? Za volantem se totiž předváděl před úplně jinou kráskou...
Když novináři citují z knih Ivany Trumpové, její matka, pětadevadesátiletá Marie Zelníčková, často jen mávne rukou: „To je fikce. Ve skutečnosti...“
Ivana pravdu běžně vylepšovala a dovedně ji překrucovala do efektně znějících citátů.
 |
