Jeho sláva daleko přesáhla patnáct minut, které svým slavným výrokem do budoucna každému přisoudil. Skutečnou osobnost Andyho Warhola, skrytou za blonďatou parukou a neproniknutelným výrazem, však bylo a dosud je mimořádně těžké uchopit.
Znovuzrozený hlas
Pomoci v tom může šestidílná dokumentární série Deník Andyho Warhola, kterou právě uvádí Netflix. Opírá se o umělcovy deníkové zápisky, jež si pořizoval od roku 1976. Ne zcela obvyklým způsobem – každé ráno telefonoval své spolupracovnici Pat Hackettové a text jí diktoval. Je to směs záznamů skutečných událostí, Warholových pocitů, úvah a nálad a bezpochyby též fantazie, kterou lze někdy těžko odlišit od faktických popisů. Tvůrci dokumentu se záznamy podle toho pracují, slouží jim jako doklad Warholovy osobnosti, ne jako zaručený zdroj pravdivých informací. Nechávají dokonce text za pomoci umělé inteligence promlouvat Warholovým hlasem. V sérii hovoří i řada pamětníků, kritiků a odborníků na Warholův život a tvorbu, kteří podávají svědectví o celé epoše, v níž se Warhol pohyboval a do značné míry ji spoluvytvářel.
Série mapuje celý Warholův život a uměleckou kariéru, její těžiště však přece jen spočívá v době, kdy vznikaly deníky, tedy od poloviny 70. let do Warholovy smrti v roce 1987. Je to období, kdy už pominulo Warholovo nejpronikavější umělecké vzepětí a stal se především celebritou – byť i tím pokračoval v tvůrčí invazi do světa slávy, který ho setrvale fascinoval. (Dokument tuto obsesi celkem přesvědčivě vysvětluje dávnými traumaty nevýrazného chlapce, který není spokojen se svým nosem a touží se podobat sošným americkým idolům.)
DENÍK ANDYHO WARHOLA(The Andy Warhol Diaries, USA, 2022) K vidění na: Netflix Žánr: dokumentární seriál Scénář a režie: Andrew Rossi Hrají: Andy Warhol (a. z.), Julian Schnabel, Jay Johnson a další |
Osudný výstřel
Warholův postoj k umění i životu se výrazně proměnil událostí z 3. června 1968, kdy jej vážně postřelila radikální feministka Valerie Solanasová, jíž byla později diagnostikována těžká duševní nemoc. Následky zranění Warhola provázely celý další život, který i ve svých denících často dělí na fázi před a potom, co byl postřelen. V 70. a 80. letech stále tvoří, zároveň ale čím dál víc pojímá svou produkci jako výdělečný komerční podnik. Dělá si různými způsoby radost, ale jeho zápisky jsou prodchnuty melancholií. Ztrácí důvěru ve své umělecké schopnosti, obdivuje své mladší kolegy a zároveň na ně žárlí – obzvlášť intenzivní je v tomto směru jeho vztah s Jeanem-Michelem Basquiatem. Mohutnou kapitolou je Warholův intimní život, jeho proklamovaná asexualita byla další maskou složité osobnosti, do jejíchž vztahů osudově vstoupil bouřlivý boom newyorské LGBT scény i její kruté vystřízlivění po vypuknutí epidemie AIDS.
Na vyčerpávající portrét jednoho z nejvlivnějších umělců 20. století ani šestihodinový dokument nestačí. Dává však možnost alespoň se k němu přiblížit a lépe pochopit jeho touhy a strasti skryté za slávou, kterou mu po zhlédnutí Deníku pravděpodobně nikdo nebude příliš závidět.
