Lidovky.cz: Představení Supersonic Women jste museli zavřít hned po vyhlášení nouzového stavu. Už víte, kdy bude mít obnovenou premiéru?
Obnovená premiéra bude 18. září. Pak se zase pojede pravidelně každý pátek večer.
Lidovky.cz: Na co byste nalákala lidi? Proč mají přijít ti, kdo už burlesku znají i ti, kteří na ní ještě nikdy nebyli?
Věrní diváci uvidí novou show, novou scénu, novou zpěvačku, všechno se zase posunulo a vylepšilo. A ti co zatím na burlesce nebyli? Pojďte se odreagovat, zapomenout na své problémy, zrelaxovat a užít si krásný večer. Dnes je těžké zaujmout diváka, ale můžu slíbit, že u nás to bude erotické. Udělejte si u nás rande a třeba tady najdete inspiraci i pro zbytek svého večera.
  |
Lidovky.cz: Diváky zajímá, co se děje v backstage. Máte své rituály a tajnosti?
Scházíme se vždy nejméně dvě hodiny před začátkem. Na uvolnění napětí si dáme jeden koktejl, rádi máme gin s tonikem a okurkou. Já jsem vždycky největší nervák, tak se vždycky snažím zbavit stresu. Pro odreagování probíráme chlapy, sex a další osobní témata. V backstage máme vyvěšený program, každý si svůj čas hlídá sám. Incipienta jako v divadle byste u nás nenašli.
Lidovky.cz: Jak dlouho vám trvá příprava nového čísla?
Třeba i rok. Podle toho, jak náročné je navrhnout, vymyslet a vyrobit kostýmy, rekvizity, efekty a další prvky. Vybíráme vhodnou hudbu, stavíme choreografii a s tím vším pak ladíme další detaily. Já mám v novém představení tři čísla, každé je jiné, abych se neopakovala. Jedno je komické, v druhém komunikuji ženskost ve spojení se současnou módou a třetí vychází z amerického stylu 20. let minulého století. Je hodně vizuální, založené na kostýmech i akrobacii.
Lidovky.cz: Dokázala byste popsat svůj styl ve dvou větách?
Kombinuji všechny čtyři živly. Ve svém představení mám oheň, vodu, vzduch i zemi. Snažím se jít s dobou, takže spojuji to nejlepší z tradiční burlesky s novými trendy, jsem dost crazy a výrazná. Tahle podoba burlesky mě baví nejvíc.
Lidovky.cz: Jak přísný je na vás váš režisér David Jahn?
Burleska je specifická v tom, že každé číslo je osobním vyjádřením každého z nás. Čísla si proto připravujeme sami, a pak s nimi jdeme za Davidem (Sonny Vargasem) do jeho studia, kde vše probereme ze všech ohledů včetně kostýmů. David mimo jiné hlídá i to, abychom byly originální, jedinečné a neopakovaly se. Burleska není klasický tanec, kde si obléknete kostým, který vám někdo ušije, a odtancujete představení podle zadání. Je to vždy tvůj osobní příběh. S ním jdeme za Davidem a ten nám ho buď schválí nebo nám navrhne úpravy. Až pak se ladí kostým nebo to, jak na sebe jednotlivá čísla navazují.
Lidovky.cz: Na co všechno se musí myslet, když se šije kostým pro burlesku?
Design našich kostýmů vyžaduje od návrhářů rafinovanost, protože musí působit jako šaty, ale současně se musí snadno svlékat. Je to hotová alchymie. V úvahu se vždy musí vzít i počet vrstev, které hrají v každém čísle svou roli. Já jsem v tomhle ohledu náročná a vždy se snažím vymyslet nějaké překvapení, aby se neopakovalo jen tradiční schéma rukavičky, korzet, podprsenka, kalhotky. Na novou sezónu jsem si vymyslela kostým, který je postavený na bodýčku, rukavičkách a headpiece - ozdobě hlavy.
Lidovky.cz: Šijete si je sama?
Mám své představy, ale vždy spolupracuji s profesionály. Na svém prvním kostýmu jsem dělala se Zuzanou Kubíčkovou. Se slovenským designérem Lukášem Krnáčem teď připravujeme na fashion week novou kolekci, která ponese moje jméno.
Lidovky.cz: Jak se během nucených prázdnin udržujete ve formě?
Každý z nás podle sebe. Já jsem koronu využila k očistě a zamakala na sobě. Šlápla jsem do toho, takže každý den trénuji s osobním trenérem, věnuji se boxu, akrobacii a tanci a pravidelně chodím na jógu. Tanečníci, kteří se chtějí někam posouvat, na sobě musejí pracovat každý den.
Lidovky.cz: Korona je tvrdá zkouška pro celý zábavní průmysl. Zažila jste podobně těžké chvíle už někdy v minulosti?
Tak jako teď to nikdy nebylo, ale prošli jsme si rozchody a osobními problémy, když se někdo cítil ukřivděný a odcházel ze souboru. To je ale v podobných komunitách normální a musí se to překonat.
Lidovky.cz: Co se musí stát, aby se někdo rozloučil se souborem?
To je choulostivé téma. Byly s námi dvě dámy - slečny, které od nás po vzájemném rozhodnutí odešly. U jedné jsme si nerozuměli ohledně vyjádření a směřování, druhá nedodržovala časy a bylo s ní náročné pracovat organizačně. Nechodila na zkoušky a jednoho dne se pod ní podepsal stres před premiérou. Nezvládla to a museli jsme s ní spolupráci ukončit ze dne na den.
Momentálně jsme super skupina lidí, rozumíme si, nekoukáme na druhé a celkově jsme dospělejší. Tím, že už nám není dvacet, ale spíš přes třicet, máme každý svůj vlastní styl, nekonkurujeme si a jsme spokojeni.
Lidovky.cz: Jaké vlastnosti nebo schopnosti člověk musí mít, když se chce prosadit v burlesce?
Když vystupujete před velkým publikem, musíte být profesionál. Já to vidím třeba na naší zpěvačce Kaie Brown, která u nás působí pod jménem Coca Valente. Přišla ze Spojených států, působila a stále působí ve známých kapelách, a přesto nebo možná právě proto na sobě musí pořád makat. Důležité je mít osobní story, kterou na stage dokážete odvyprávět. Musíte být sami sebou, protože na podiu je všechno vidět. Divákům nic neunikne. Pokud něco jen hrajete a není to ve vás, lidé to hned poznají.
Lidovky.cz: Kromě české scény jste se zabydleli také v Polsku. Co vás tam přivedlo?
Poláci jsou vděčné publikum a mají rádi Čechy. Naopak to moc neplatí, což je zvláštní. Dlouhodobě spolupracujeme s podnikem Bar and Books, který si ve Varšavě otevřel pobočku a začal nás tam pravidelně zvát. Tak nás viděli lidé z Krakova a díky nim jsme rozšířili svou působnost i tam. V místím baru Mercy Brown nám narovinu řekli, že nás chtějí, protože jim polské burlesky nepřijdou dobré, poněvadž jedou spíš politická témata. David jezdil každou středu moderovat show do Varšavy, i když neumí vůbec polsky. V Polsku jsme si vytvořili dobré jméno, milujeme to tam a lidé na nás chodí. Tedy chodili a já doufám, že zas brzy budou.
Lidovky.cz: Kdo dnes v burlesce udává trendy?
Já sleduji Ameriku, konkrétně Show Girls v Las Vegas a největší hvězdu Raquel Reed. Má sice klasické kostýmy, ale umí je posunout do moderního stylu. Baví mě Australanka Zelia Rose, nápady newyorské burlesky a inspiraci hledám i mezi drag queens. Já sama mám v Evropě pověst fashion girl, dokonce i Raquel mi jednou psala, že mou práci sleduje. Evropská burleska je proti té americké inovativnější, v USA je burleska sexy a erotická.
Lidovky.cz: Během karantény jste natočili seriál VOX BOX o soukromí jednotlivých členů souboru. Dozvěděla jste se něco, co jste o nich nevěděla?
Ze všeho nejvíc mě překvapilo, jak se vnímáme navzájem. Až při natáčení v době karantény jsem zjistila, jak vážně všem na burlesce záleží a že je pro ně životně důležitá.
