Narodil se 15. listopadu 1906 v obci Rožná na Vysočině. Přestože pocházel z početné rodiny, díky svému nadání mohl jít studovat a v roce 1925 maturoval na reálce v Novém Městě na Moravě. Krátce působil jako učitel na obecné škole. Po nástupu vojenské prezenční služby se však rozhodl pro dráhu důstojníka z povolání. Přihlásil se na Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě, kterou roku 1929 úspěšně ukončil.
Hrdým partnerem rubriky Kalendář hrdinů je společnost Česká zbrojovka  |
Vojenskou dráhu zahájil u horských jednotek čs. armády na Slovensku, avšak již v roce 1930 byl přemístěn k letectvu. V září 1936 ukončil pilotní stíhací výcvik. Jeho nadřízení jej hodnotili jen v superlativech a v roce 1938 odjel studovat na válečnou školu do Francie. V důsledku mnichovských událostí se však po několika týdnech vrátil zpět do vlasti, aby jej okupace zbytku českých zemí zastihla jako velitele letky v hodnosti kapitána u Leteckého pluku 4 ve Kbelích.
Krátce nato se rozhodl odejít za hranice. Počátkem srpna 1939 se mu podařilo dostat do Polska, dlouho zde však nepobyl, a ještě před začátkem války odjel znovu do Francie. Díky svým zkušenostem byl mezi prvními čs. letci zařazenými do přeškolovacího výcviku na základně v Chartres. Následně pak odjel v první skupině dvou desítek čs. pilotů na frontu a již počátkem prosince 1939 zasáhl v řadách francouzské Groupe de Chasse III/3 do bojů „podivné války“. Dlouhá léta se mu připisovalo i první vzdušné vítězství čs. letců na západní frontě. Ve skutečnosti se však poškozený německý letoun, s nímž se střetl, dokázal vrátit za vlastní linie.
Po souboji. Trosky stíhacího letounu Morane-Saulnier MS.406, v němž zahynul kpt. Jindřich Beran.
Po zahájení německé ofenzivy na západě byla jeho jednotka odeslána na letiště Elesmes nedaleko belgických hranic. Čtvrtého dne bojů, 13. května 1940, se jím vedený roj dostal do boje s přesilou německých stíhačů. Kapitán Beran v něm sestřelil jeden Messerschmitt Bf 110. Vzápětí byl však sám zasažen. Nepřátelská střela jej zasáhla do krku. Letoun při dopadu nedaleko obce Sarskamp asi 15 kilometrů od Gentu explodoval a pilot byl na místě mrtev. Stal se vůbec prvním českým stíhačem ve 2. světové válce, který padl v leteckém souboji. Po roce 1945 se podařilo jeho ostatky exhumovat a převézt do Československa.
