Spolu s manželem Jiřím Mrázkem byli členy výtvarné skupiny UB 12. Mrázková se věnovala olejomalbě, později v její tvorbě převažovala perokresba, kresba barevnými tužkami a v devadesátých letech malba vaječnou temperou. Od roku 1962 se naplno ponořila také do tvorby autorských dětských knih - stala se průkopnicí českých bilderbuchů.
V jedenácti autorských knihách malířky Daisy Mrázkové, které vycházely na konci sedmdesátých a v osmdesátých letech ve státním nakladatelství Albatros, Mrázková skloubila abstraktní křehký svět svých maleb a kvašů s drobnou anglickou perokresbou a textem na pomezí poezie a prózy.
Představovala v nich velká témata: přátelství, smutek, opuštěnost, dobrotu, radost... Zachycování „malých věcí“, kterých si dospělí většinou nevšímají a považují je za samozřejmé, ukázat je skrze blízké příběhy a motivy - nalezeného medvídka, procházky, rodinné historky - , se stalo společným rysem všech jejích knih. S jejími knihami vyrůstá už třetí generace dětí, vycházejí v obnovených vydáních a byly přeloženydo mnoha jazyků.