Profesor Petrusek, který mimo jiné předsedal Masarykově československé sociologické společnosti, trpěl dlouhodobými zdravotními potížemi.
„Pan profesor zemřel v neděli, o smutné události informovala univerzitu jeho manželka a zatím nevíme, zda poslední rozloučení proběhne v rodinném kruhu, nebo za účasti veřejnosti,“ řekl serveru Lidovky.cz Václav Hájek, mluvčí Univerzity Karlovy, kde byl Petrusek v letech 1997 až 2000 prorektorem.
O Marxovi, Masarykovi a módě genderZ loňského rozhovoru Miloslava Petruska pro Lidové noviny: LN Před dvaadvaceti lety jste obnovoval zdiskreditovanou českou sociologii, spoluzakládal jste Fakultu sociálních věd. Jste se svým dílem spokojený? LN Proč? |
Jeho první kroky na akademické půdě se ale pojí s Moravou. Obor filozofie a dějepis vystudoval na Masarykově univerzitě v Brně a svoji učitelskou činnost zahájil na Pedagogickém institutu ve Zlíně.
„Profesor byl mezi studenty FSV velmi oblíbený, jeho kurzem Úvodu do sociologie prošly tisíce studentů všech oborů, od ekonomů po politology či žurnalisty. Vždy si proto zakládal na tom, aby sociologie nebyla chápána jen jako nudná teoretická disciplína,“ komentoval smutnou zprávu studentský časopis Ukáčko.
O zásluhách Miloslava Petruska |
„Profesor Miloslav Petrusek byl bezesporu nestor české sociologie a zakladatelská osobnost české vědy. Jako vysokoškolský pedagog s neobyčejným řečnickým darem vychoval několik generací studentů,“ napsal serveru Lidovky.cz ředitel Institutu sociologických studií Martin Hájek. ČTĚTE VÍCE
Petrusek byl také jedním ze zakladatelů Knihovny Václava Havla. Byl členem poradní skupiny prezidenta. Mimořádně se zasloužil o rozvoj Karlovy univerzity, za což byl oceněn v roce 1997. Před třemi lety obdržel také zlatou medaili Masarykovy univerzity v Brně.
Miloslav PetrusekVystudoval filozofii a dějepis na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, po roce 1989 zakládal Fakultu sociálních věd v Praze. V devadesátých letech zde byl po dvě období děkanem, na přelomu milénia pak prorektorem Karlovy univerzity. Byl téměř u všeho, co se v posledním půlstoletí v oboru dělo: u velkého výzkumu stratifikace Pavla Machonina v šedesátých i u psaní tisíce hesel Velkého sociologického slovníku v devadesátých letech. Mezi jeho knihy patří Sociologie a literatura (1990), Teorie a metoda v moderní sociologii (1993), Sociologické školy, směry, paradigmata (1994), Společnosti pozdní doby (2006), Společnosti naší doby (2011, spolu s Janem Balonem). |