Včela v přírodě sbírá především nektar, sladinu vylučovanou nektariemi z rostlinných pletiv. Je to výchozí produkt květového medu. Dále pak medovici, hustou sladkou tekutinu, která se vyskytuje na listech a jehličí stromů. Medovici tvoří hmyz, který patří do řádu stejnokřídlých. Jsou to především mšice a červci. Když se včela létavka vrátí do úlu, odevzdá nasbíraný nektar nebo medovici ostatním včelám. Při předávání nektaru nebo medovice k nim mladušky přidají výměšek hltanových žláz.
Tento proces se v úlu několikrát zopakuje. Takto se může zdroj nektarového nebo medovicového medu donesený jednou včelou rozdělit ve včelstvu až mezi 50 dalších dělnic. Díky tomuto řetězci se předáváním produkt zahušťuje, přičemž můžeme rozeznat dvě fáze.
V aktivní fázi včely pomalu pumpují nektar nebo medovici ze sosáku, až se na konci vytvoří kapka, a tu zase nasají. Tento děj se rychle po sobě opakuje po dobu 15 až 20 minut. Díky teplotě v úlu se velká část vody odpaří. Když obsah vody v surovině poklesne na 40 až 50 procent, včely ji po kapkách nechají stéci do buňky a nechají ji otevřenou. V této druhé fázi med zraje a odpařuje se další voda. Aby se odvedl velmi vlhký vzduch, včely vytvářejí celé ventilační řetězy. Teplý a vlhký vzduch se odvádí ven a je nahrazen většinou chladnějším vzduchem zvenku. Aby bylo provětrání skutečně rovnoměrné, je téměř zralý med přenášen do jiných buněk.
Když je med zralý a buňky konečně úplně zaplněné, včely je uzavřou voskovými víčky nepropouštějícími vzduch. To proto, že med je hygroskopický a bez uzavření voskovými víčky by pohlcoval vlhkost ze vzduchu. Tak vznikne dokonalá „konzerva“ na horší časy, včetně zimy. Med je pro včelu jediným zdrojem energie. Potřebuje ho pro létání, pro práci v úle, pro rozmnožování, pro život vůbec. Jedna včela za celý svůj život vyrobí půl lžičky medu. Jeden kilogram medu znamená pro včely navštívit až 5 milionů květů. Náš nejrozšířenější plást o rozměrech 39 × 24 cm obsahuje 2 až 2,5 kg medu.
Nektarový med tráví včely téměř beze zbytku. Medovicový med obsahuje vyšší množství pro včelu nestravitelných látek. Ty se dostávají nezměněné do výkalů. V zimě v bezletovém období mohou způsobit přeplnění výkalového vaku a následné kálení v úlu a šíření nemocí, což může vést až k úhynu včelstva. Proto medovicový med není vhodný pro zimování včelstev. Pohromou pro včely i včelaře je tzv. melecitozní nebo také cementový med. Jedná se o medovicový med obsahující vysoký obsah rychle krystalizujícího trisacharidu melecitózy.
Největší nebezpečí přináší cementový med, který se vyskytne těsně před zazimováním včelstev, protože zásoby tohoto medu nedokážou včely využít. Tento med zkrystalizuje během několika dnů již v plástech v úlu. Med nelze z plástů získat běžnými metodami, nelze jej vytočit. Včely jej při zimování nemohou odebírat, a pokud nemají dostatek jiných zásob, hynou hladem či na úplavici.
Včelstvo spotřebuje přes zimu zhruba 20 kg zásob. Kolik přesně to v době od září do dubna dělá, závisí i na vlivu počasí, zejména na začátku první jarní snůšky. Protože je jednodušší odebrat na jaře přebytečné plásty s krmivem než přikrmovat, doporučuje se dodat zásob raději více a předejít tak tomu, aby včely kvůli nepřízni počasí hladověly.
