Komárů se cestovatelé obávají především ve spojení s malárií nebo žlutou zimnicí. Jihoameričtí a středoameričtí komáři však hrozí i jako přenašeči larev cizopasného střečka lidského. Samičky tohoto hmyzu z příbuzenstva naší mouchy se o člověka nezajímají. Chytají komáry, nakladou na jejich tělíčko vajíčka a zase je pustí. Když pak komár saje člověku krev, padají z něj vyklubané larvičky přímo na kůži oběti.
Nebýt virů, není lidí. Vědci nyní zkouší, jak by mohly viry zničit bakterie |
Larvy se zavrtají do svrchních vrstev pokožky, kde se pak živí a rostou. Na kůži se vytvoří boule a v ní se larvy střečka vyvíjejí jako v bezpečném bunkru zhruba dva měsíce. Nakonec se prokoušou ven, spadnou na zem, kde se zahrabou a zakuklí. Po pěti týdnech vylétne z hlíny nový dospělý střeček.
