Čeho se takhle před polednem napít? Martina Valterová doporučuje pšeničnou jedenáctku. A ví proč. Speciál udělala velmi lehký a osvěžující, do horkých prázdninových dnů ideální volba. Zkrátka se jí povedl. Což se dá říct o všech pivech, která od letošního května vaří v teplickém pivovaru Monopol.
„Praxe a nebát se vzít si do ruky kartáč a holínky,“ odpovídá Valterová s třetinkou zakalené pšeničné jedenáctky v ruce na dotaz, co považuje při výrobě za nejdůležitější. „Kvalitní pivo dělá čistota a čas věnovaný sanitacím. Když se to odbývá, začne to být znát během několika měsíců i na pivu. Některé pivovary si neuvědomují, že mikrobiální kontaminace je časovaná bomba,“ krčí rameny.
PRÁZDNINOVÝ SERIÁLToto je ukázka z článku, který je součástí letního seriálu Lidé od piva. V tištěných Lidových novinách vychází každý prázdninový pátek. |
Při té příležitosti si vzpomene na brigády před rokem 1989. Už jako čtrnáctiletá chodila vypomáhat do tehdejších národních podniků a s lampičkou kontrolovala sudy. Někdy to prý byla „skutečně síla“, když objevila, jak jsou jejich stěny pokryté velkou vrstvou šlemu. V roce 1987 jako absolventka potravinářských studií v Plzni a legendární pražské střední školy na Podskalské nastoupila do Zlatopramenu v Krásném Březně, který tehdy spadal pod Národní podnik Louny.
Začínala ve sklepě a prošla si celou výrobou. Dodnes jí kvůli alergii dělá největší potíže práce se sladem. Ve Zlatopramenu vydržela téměř čtvrtstoletí, v roce 2010 pak začala pracovat jako podsládková v ústeckém minipivovaru Na Rychtě. Odtamtud po čtyřech letech odešla. „Změna je krásná a chtěla jsem jít jiným směrem. Majitelé Monopolu se dozvěděli, že jsem skončila na Rychtě, a oslovili mě,“ popisuje, jak se přesunula z Ústí nad Labem.
Lidé už chtějí kvalitu
Když se Jiří a Gabriela Schönbauerovi rozhodli pro otevření nové restaurace s minipivovarem na teplické Masarykově třídě, měli prý jasno, že budou chtít vařit i svrchně kvašený ale (čtěte „ejl“). Navštívili desítky podniků v Čechách i na Moravě, Martina Valterová zase jezdila ale degustovat do Prahy.
První várky testovala doma na sporáku. „Udělala jsem ho tak, aby chutnalo mně a paní majitelce,“ přibližuje, jak se zrodil Monopol Ale 14 %, zřejmě největší překvapení v jejím sortimentu. I když půllitr stojí 45 korun, je o něj obrovský zájem.
„Devadesát procent lidí tady v Teplicích nevědělo, co je to ale, a teď ho pijí po půllitrech a neřeší, že je dražší. To je úspěch,“ zní spokojený hlas Valterové. „Jeden místní hudebník mi řekl, že jsou na mě Teplice hrdé, to mě potěšilo, takové věci totiž nevnímám,“ směje se Valterová.
