Dobře, řekl nakonec otec Kraus. „Budeme lhát, ale už je to naposled.“ Pudlík Astor krátce zaštěkal, jako by tomu chtěl dát souhlas.
Nastal večer. Rodina se shromáždila u slavnostně upraveného stolu, Astor ležel na pelíšku nedaleko dveří do obývacího pokoje a blaženě ohryzával sušené králičí ucho: dárek k Vánocům dostal jako první z rodiny. Děti už byly netrpělivé. Voněla purpura a matným sklem dveří do obýváku se dal tušit obrys vánočního stromku.
