Když před pár lety proběhla v newyorském Muzeu moderního umění výstava nově objevené švédské malířky a vyznavačky spiritismu Hilmy af Klint (1862–1944), zavítalo do této prestižní instituce na 600 tisíc návštěvníků. Žádná z dosavadních expozic MoMA nebyla tak úspěšná. Jak nám ukazuje historie: časy, vkus i potřeby se stále mění.
Umělkyně, která zaujala veřejnost svými abstraktními obrazy i tajemným příběhem, byla výjimečná. Ve své době žila v ústraní, ruku při práci jí údajně vedla duchovní energie, jakási vyšší entita, která této ženě „diktovala“, co má malovat. Hotové malby však příliš neukazovala, neboť byla přesvědčená, že jsou určeny až „probuzeným lidem budoucnosti“. Malířčina „posvátná geometrie“ mohla být dle závěti odtajněna až dvacet let po její smrti. Díky této situaci se tak ukrývané obrazy nemohly stát průkopnickými – a oficiální prvenství v oblasti abstraktního umění mohl získat Vasilij Kandinskij.
