Anebo bude chtít přitáhnout pozornost veřejnosti ke svobodě tisku a vyznamená například nevládní organizaci Reportéři bez hranic? Odpovědi na tyto otázky se svět dozví již příští týden; vyhlašování Nobelových cen začne v pondělí 5. října ve Stockholmu.
Nejsledovanější jsou každoročně Nobelovy ceny za literaturu a za mír, na něž přijde řada 8. a 9. října. Vzhledem ke koronavirové krizi a s ní spojené ekonomické recesi bude ale pravděpodobně se značným zájmem letos sledováno i pondělní vyhlášení Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, úterní Nobelova cena za fyziku, středeční cena za chemii a také Nobelova cena za ekonomii, která přijde na závěr v pondělí 12. října.
Nobelistka Alexijevičová odletěla z Běloruska jako poslední z koordinační rady opozice |
„Pandemie je pro lidstvo velká krize, ale ukazuje, jak důležitá je věda,“ uvedl šéf Nobelovy nadace Lars Heikensten. Podle agentury AFP je nicméně nepravděpodobné, že by byly letošní Nobelovy ceny ve vědeckých kategoriích uděleny za práci přímo spojenou s covidem. Pro zisk ocenění je totiž nutné, aby daný výzkum byl pečlivě prověřen, což může trvat celé roky.
Co se týče 101. Nobelovy ceny za mír, je podle expertů letos situace otevřená. „Nebyl zaznamenán žádný výrazný pokrok směřující k míru či k mírovým dohodám,“ uvedl ředitel Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) Dan Smith.
Podle sázkových kanceláří jsou favority na zisk Nobelovy ceny za mír Světová zdravotnická organizace (WHO) a 17letá Švédka Greta Thunbergová, která inspirovala miliony mladých lidí na světě k boji za lepší ochranu klimatu. Norský historik Asle Sveen, který o Nobelově ceně za mír napsal několik knih, uvedl, že Thunbergová je v letošním roce velmi silnou kandidátkou.
„Nynější rozsáhlé požáry na západním pobřeží Spojených států a stoupající teploty v Arktidě nenechávají lidi na pochybách, že jsme svědky globálního oteplování,“ řekl Sveen. Podle něj pro Thunbergovou letos mluví i fakt, že byla nominována podruhé v řadě. Mezi osobnostmi šířícími poselství o ochraně přírody, které mají šanci na letošní Nobelovu cenu za mír, figuruje vysoko u sázkových kanceláří také 94letý britský přírodovědec a popularizátor oboru sir David Attenborough.
Ředitel norského mírového institutu PRIO Henrik Urdal se domnívá, že by Nobelovu cenu za mír mohli letos dostat novináři, kteří jsou v konfliktních oblastech stále častěji terčem násilností. V zemích, kde vládne mír, zase veřejný prostor trpí falešnými zprávami (fake news). Kromě Reportérů bez hranic zmiňuje Urdal jako nadějného kandidáta Výbor na ochranu novinářů (CPJ).
K nejvíce skloňovaným jménům patří také novozélandská premiérka Jacinda Ardernová, která byla nominována i loni za své spontánní solidární postoje vůči rodinám postiženým teroristickými útoky na mešity ve městě Christchurch, které si vyžádaly 51 obětí. Ardernová je vyzdvihována i za to, jakým způsobem její vláda dokázala zabránit šíření koronaviru v zemi.
Mezi 318 nominovanými je dále „hongkongský lid“, vězněná saúdskoarabská aktivistka Ludžajn Haslúlová a členka afghánského týmu pro mírová jednání s Tálibánem Favzía Kúfiová, která letos přežila pokus o atentát. Za práci pro migranty a propagaci práva na azyl má naději na prestižní ocenění Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) či papež František.
U sázkařů si dobře stojí americký prezident Donald Trump, Evropská unie, ruský opoziční vůdce Alexej Navalnyj, který se zotavuje z otravy nervově paralytickou látkou novičok, či hnutí „Black Lives Matter“ (Na černošských životech záleží), jež upozorňuje na případy policejního násilí na černoších. Bez šance podle sázkařů nejsou ani africké bojovnice za lidská práva a proti násilí Libyjka Hádžar Šarífová, Somálka Ilwad Elmanová a Súdánka Alá Saláhová.
