Fitness náramky, chytré telefony a hodinky nejenom dohlížejí, zda a jak intenzivně se hýbeme, ale měří nám i krevní tlak, monitorují srdeční tep, sledují kvalitu spánku, připomínají, kdy si máme vzít léky. Kontinuální sledování pacientů na dálku už nyní nabízí lékařům v řadě případů lepší podklady pro rozhodování než výsledky jednorázového měření v ordinaci nebo nemocnici.
Již brzy budou lékaři na dálku sledovat také aktivity a stavy mozku pacienta. Jednou z prvních vlaštovek „dálkové neurologie“ se staly chytré hodinky Embrace, určené epileptikům. Senzory zabudované do jejich pásku sledují vodivost a teplotu kůže a také pacientův pohyb. Hodinky tyto signály průběžně hodnotí. Pokud zaznamenají změny věštící nástup těžkého epileptického záchvatu, aktivují pacientův mobil a pošlou z něj upozornění zdravotníkům nebo pacientovým blízkým.
Dohled na dálku ale nepomáhá jen v krizových situacích. Aplikace Floodlight pro mobilní telefony a chytré hodinky sleduje chůzi a pohyb při každodenních aktivitách a dovoluje lékařům monitorovat velmi detailně vývoj nemoci u jednotlivých pacientů s roztroušenou sklerózou. Ti jsou pak ušetřeni náročného testování zdravotního stavu v nemocnicích.
Mobil zjistí nástup deprese
K oborům, jež vkládají naděje do odvětví označovaného jako digitální medicína, se řadí i psychiatrie. Stav mysli se promítá do řady tělesných funkcí a ty lze podchytit pomocí senzorů. Stejně tak se duševní rozpoložení člověka odráží v úhozech na klávesnici počítače, manipulaci s počítačovou myší nebo v ovládání dotykového displeje tabletu či mobilu.
Jezte více ovoce a zeleniny, snižuje deprese |
Psychický stav poznamenává způsob řeči a psaného projevu, volbu slov, formulaci vět. Tato data lze celkem bez problémů získat a vědci hledají způsob, jak z jejich záplavy „vydestilovat“ užitečné informace. Mohli by například odlišit přechodně zhoršenou náladu od nástupu duševní deprese a zasáhnout v okamžiku, kdy pacient v depresi začíná uvažovat o sebevraždě?
Zatímco vědci si nejsou odpovědí jisti, některé soukromé společnosti už na tuto kartu sázejí a vidí v ní slibně se rozvíjející byznys. Kalifornská firma Mindstrong Health vyvíjí technologii, která vyhodnocuje způsob, jakým lidé ovládají dotykové displeje a obrazovky. Intenzita klepnutí na displej, rychlost posunu na monitoru nebo styl psaní textu – to vše vypovídá o tom, v jakém psychickém stavu se člověk nachází. Podle zakladatele firmy Paula Daguma se v těchto aktivitách s předstihem projeví blížící se deprese. Podobně prý umí technologie vyvinutá v Mindstrong Health s předstihem avizovat zhoršení stavu schizofreniků. Projekty, které si kladou za cíl vyčíst z ovládání počítačů, tabletů a mobilů příznaky duševního onemocnění, už rozjely i velké zavedené společnosti, jako je Google.
Předpověď nálady na zítřek
Firmy působící v oboru „předpovědí nálady“ si nenechají od nikoho nakukovat do karet. Výsledky jimi prováděných testů se obvykle nedostanou na veřejnost. Jejich optimistické vize však nemusí být přehnané, protože studie univerzitních výzkumných týmů publikované ve vědeckých časopisech nebo prezentované na vědeckých konferencích docházejí k podobným závěrům.
Týmy z Riceovy univerzity v Houstonu, Massachusettského technologického institutu a bostonské Lékařské fakulty Harvardovy univerzity sledovaly celkem tři stovky univerzitních studentů. Vybavily dobrovolníky speciálními náramky se senzory a jejich prostřednictvím sbíraly širokou škálu dat. Vědce zajímalo, jak silnému světlu jsou studenti během dne vystaveni, jakou mají tělesnou teplotu a jak se mění vodivost jejich pokožky.
Do mobilních telefonů nainstalovali studentům speciálně vytvořený software registrující telefonní hovory, textové zprávy, používání internetu, komunikaci přes sociální sítě. Sledovali také pohyb dobrovolníků. Studenti po dobu jednoho měsíce dvakrát denně vyplňovali formuláře, do kterých zanášeli údaje o svých školních, mimoškolních a sportovních aktivitách. Referovali také o kvalitě spánku, náladách, zdravotním stavu, míře stresu a mnoha dalších okolnostech. Tímto způsobem získali vědci obrovský objem dat, která podrobili analýze speciálním algoritmem využívajícím umělou inteligenci. Ta z dat odfiltruje nevýznamný „informační šum“ a naopak „vytáhne“ souvislosti, které nemusí být na první pohled zřejmé.
„Z dat získaných prostřednictvím mobilu a senzorů v náramku jsme s to s jednodenním předstihem předvídat míru spokojenosti, pohody a změny zdravotního stavu,“ shrnula v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature výsledky průkopnické studie informatička Rosalind Picardová z massachusettské techniky.
Úspěšnost předpovědi se pohybuje kolem osmdesáti procent. Systém se často mýlí při předpovědích menších výkyvů nálady. Výrazné výkyvy však předvídá s poměrně vysokou spolehlivostí. Spojitost mezi některými změnami chování či tělesných funkcí a změnami psychického stavu je celkem přímočará. Ukázalo se například, že když lidé otálejí s ulehnutím ke spánku, signalizuje to pro nejbližší období narůst podrážděnosti.
Význam jiných příznaků však vědci zatím nerozlouskli. Například nárůst vodivosti kůže prozrazuje zvýšenou míru stresu. Není to ale vždycky důvod ke znepokojení. Stejně roste vodivost kůže jak v situacích, kdy lidé aktivně řeší závažné problémy, tak i v situacích, kdy na řešení problémů rezignovali a propadají depresi.
Od předpovědi k pomoci
Vědci se shodují v tom, že je třeba sbírat další data a ta podrobit zevrubným analýzám s využitím umělé inteligence. Informatik Louis Philippe Morency, působící na univerzitě Carnegie Mellon v Pittsburghu, by například chtěl prodloužit dobu spolehlivých předpovědí nálady za hranici čtyřiadvaceti hodin. Podle něj je zítřejší nálada často poznamenána tím, jak jsme naladěni dnes. Kratší předpovědi proto mohou odrážet jen „přelévání nálad“ z jednoho dne na druhý. I Morency ale uznává, že stávající výsledky představují zásadní průlom.
Deprese a stres. Duševní zdraví v Hongkongu je podobné jako ve válečné zóně |
„Jsme průkopníci, kteří přišli s tím, že předpověď emocí a duševního stavu je možná. A teď předkládáme důkazy potvrzující správnost tohoto předpokladu. Spolehlivost předpovědí bude narůstat s tím, jak budeme mít k dispozici stále víc a víc dat,“ říká Rosalind Picardová.
Ve chvíli, kdy budou vědci s to předvídat s dostatečným předstihem a spolehlivostí vážnou duševní krizi, bude namístě otázka: Dokážeme jí předejít? Nebude to jednoduché, protože už dnes se ukazuje, že na zlepšení nálady neexistuje univerzální recept.
Rosalind Picardová uvádí jako příklad z vlastního rozsáhlého výzkumu vliv večerního rozhovoru s kamarády. Studenti, kteří na tom nebyli psychicky dobře, reagovali často diametrálně odlišně. Zatímco jedněm popovídání s přáteli zvedlo náladu, druzí šli po takovém rozhovoru spát v ještě hlubších chmurách.
S tím se samozřejmě pojí i otázka, zda má technologie zasahovat lidem do soukromého života. Jiná bude odpověď v případě, kdy technologie odhalí nastupující hlubokou depresi s vysokou pravděpodobností sebevražedného pokusu, a jiná v případě, že člověku hrozí den s „blbou náladou“. Důležité samozřejmě je i to, jak se vyhnout rizikům zneužití takto citlivých údajů. Na tom všem musí ještě vědci zapracovat.
