Úterý 25. února 2020svátek má Liliana 6 °C občasný déšť Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Úbytek světla přináší deprese. Chmurným myšlenkám se na podzim ubrání málokdo

Zoufalá žena - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zoufalá žena - ilustrační foto. | foto: Shutterstock

Podzim je dobou zklidnění, ale také obdobím, kdy je méně světla, a pro mnohé časem, kdy se nemohou ubránit chmurným myšlenkám. Odborně se jim říká sezonní afektivní porucha.

Mám podzimní depresi, říkají si lidé, když se sobě svěřují. S tím ale nesouhlasí psychiatři. „V psychiatrii termín podzimní deprese neznáme. Mluvíme spíše o sezonní afektivní poruše. To je označení pro zhoršení nálady objevující se v souvislosti se změnou délky dne. Tato porucha se objevuje nejčastěji právě na podzim. Pokud jí budeme říkat deprese, pak jí jedinec trpí a zápasí s ní hlavně v posledních měsících kalendářního roku. V létě potíže vůbec nemusí cítit. Oproti tomu je třeba odlišit klasickou depresi, která není tolik závislá na ročním období. V praxi pozorujeme zhoršení stavu u řady klientů také v povánočním období, což bývá nejčastěji zhoršení už přítomné deprese,“ říká Elis Bartečků, lékařka na Psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Brno.

Smutek, úzkost, neschopenka

Jak se vlastně taková deprese na podzim projevuje? „Nejčastěji nechutí do života, únavou, problémem vůbec se donutit do nějaké aktivity a špatným soustředěním. A také depresivní neboli patologicky smutnou náladou. Poruchy spánku bývají přítomny také, ale spíše ve smyslu zvýšené potřeby spánku než jeho zkrácením. U někoho může být hlavním příznakem podrážděnost, napětí, může dojít ke zvýraznění úzkostných stavů. Pacienti také mívají zvýšenou chuť k jídlu, zejména vyhledávají sladkosti,“ vysvětluje doktorka Bartečků.

Podzimní svítání.


V takovém případě se deprese projeví i na naší práci. Lidé si nejčastěji stěžují na nevýkonnost, nesoustředěnost, nechuť do práce, nechuť vůbec odcházet z domu a setkávat se s jinými lidmi. Časté jsou také stížnosti na špatnou paměť. Pokud se ale poruchy paměti objeví spolu s ostatními depresivními příznaky, pak je to projev špatného soustředění než nějakého typu demence.

Je možné vystavit i neschopenku, její délku však není možné odhadnout dopředu. Někomu stačí jeden dva týdny, v případě vážné deprese může trvat měsíc i déle.

Po Vánocích lázně?

Když onemocníme, tak se zajímáme o to, proč k tomu došlo, abychom se chorobě napříště vyhnuli. Můžeme se ale vyhnout depresi? „Musíme si uvědomit, že se zkracuje den, budeme vstávat do tmy a stejně tak půjdeme za tmy spát. Střídání světla a tmy je přitom důležitý cyklus, který souvisí s uvolňováním melatoninu, který ovládá naše vnitřní hodiny. U depresivní poruchy vidíme narušení těchto vnitřních denních rytmů. Chybějící světlo je ale možné doplnit i v domácích podmínkách,“ konstatuje Elis Bartečků.

Mezi další příčiny deprese může patřit narušení stereotypu. Lidé trpící duševními poruchami jsou citlivější a jakékoliv narušení stereotypu může jejich psychické potíže prohloubit. „A není přitom důležité, zda jde o událost negativní, nebo pozitivní. Blíží se Vánoce, na které bychom se měli těšit. Jenže v naší kultuře jsou tyto svátky spojeny s dalšími nároky. Je to například nakupování dárků, dodržování tradic, velký úklid, navštěvování známých a kamarádů, vánoční party a podobně. To všechno vyžaduje další energii. Jenže kde ji brát? Logicky se pak všechny faktory kumulují a psychicky dobře nám být skutečně nemusí. Proto bychom měli být opatrní, více odpočívat, spát a zkoušet čerpat energii z pozitivních zdrojů.“

Častější potíže jsou u žen

Deprese se podle doktorky Bartečků vyskytují častěji u žen než u mužů, obyčejně když mají kolem 40 let. Co se týče manželství a partnerství, byl opakovaně prokázán protektivní faktor těchto svazků oproti životu svobodného člověka.

„Manželství také vede k prodloužení délky života a snižuje riziko závislosti na alkoholu. Obecně je ale duševní porucha jednoho z partnerů vždy zatěžkávací zkouškou pro vztah. V případě deprese, když nemá člověk chuť do života, se to samozřejmě na kvalitě společného soužití projeví. Mezi depresivní příznaky patří třeba pokleslé libido,“ pokračuje Elis Bartečků. Stejně tak ale může chování partnera k depresi toho druhého dovést.

Na bydlišti tolik nezáleží

Podle brněnské psychiatryně se sice uvádí, že vyšší riziko deprese mají lidé žijící ve městech, podstatnější jsou ale kvalitní vztahy s lidmi kolem sebe.

„Ve městě se můžete stýkat se spoustou sousedů, ale s nikým se neznáte do hloubky. Na vesnici můžete mít jen dva tři sousedy, ale zase je dobré, že vás vyslechnou, když máte problémy. Takže záleží hodně na osobnosti každého z nás. Jestli a jak jsme schopni vztahy udržovat a čerpat z nich podporu, nebo podporu naopak dávat,“ říká Elis Bartečků.

Vzdělání podle jejích slov statisticky také vychází jako ochranný faktor. Zde ale zase záleží nejen na tom, jakou práci člověk má, ale také v jakém prostředí ji vykonává a jací jsou lidé kolem něj. Pravdou také je, že vzdělaní lidé se snaží žít zdravěji, což může být pozitivní z hlediska prevence deprese.

Lampa pomáhá

Odhodlat se navštívit psychiatrickou ambulanci je asi těžké pro každého. A tak si někdo může říct – možná to ještě není tak zlé, dostanu se z toho sám. Ale jak? Doktorka Bartečků opět připomíná světlo.

„U lidí, u kterých dochází na podzim opakovaně ke zhoršení nálady, má smysl vyzkoušet fototerapii neboli léčbu světlem. Zde se doporučuje opatřit si lampu pro denní světlo o intenzitě asi 10 tisíc luxů. Tento zdroj si postavíte do své blízkosti do výšky očí a občas do něj pohlédnete. Jinak si při něm můžete číst nebo poslouchat rádio.

Deprese (ilustrační foto)

Při této intenzitě světla stačí každé ráno půl hodiny – a první efekt se dostaví během dvou až čtyř dnů, významné zlepšení do dvou týdnů. Kromě světla je vhodné udržovat pravidelný režim, tedy chodit na procházky, být aktivní, nezavírat se doma,“ tvrdí lékařka.

Podle Elis Bartečků postihují závažné depresivní příznaky asi sedm procent české populace, více ženy. „Oproti tomu sezonní afektivní porucha se objevuje až u devíti procent populace v zimním období. Částečně se ale může dotknout až pětiny populace,“ říká doktorka Bartečků.

Příčin, proč si špatná nálada či chmury vybraly právě mě, může být více. Mohl jsem podědit jisté geny od svých předků nebo mě mohlo určitým způsobem formovat mé dětství. „Také možná v životě dlouhodobě zápasíte s těžkou situací, která k tomu všemu může přispět,“ vysvětluje brněnská lékařka.

Premium

Ve škole byla terčem posměchu. Dnes džihádistka Kristýna nenávidí i matku

Pětadvacetiletá Kristýna Hudková a její nastávající Omar Shehadeh | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Plánuje zabíjet. Soudí ji jako uprchlou. Žena z Mělnicka měla problémy s rodiči i spolužáky. Pětadvacetiletá Kristýna...

Premium

Převratná metoda z IKEM: jak zhubnout přeprogramováním metabolismu

Marek Beneš z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) je... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Lékař Marek Beneš je už třetím rokem vedoucím lékařem projektu, při kterém se pomocí laseru „oslepí“ nervové buňky...

Premium

TEST: Vyplatí se benzin, hybrid, nebo diesel? Spočítali jsme to

Redakční srovnávací test dieselu, benzinového auta a hybridu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Auto máte vybrané, co mu ale dát pod kapotu, aby vás provoz vyšel co nejlevněji – klasický benzin, úsporný diesel, nebo...