13. října 2018 6:27 Lidovky.cz > Relax > Věda

Injekce udrží HIV pod kontrolou. Nový lék slibuje lidem odolnost

Podoba viru HIV. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Podoba viru HIV. | foto: Wikimedia.org

Imunitní systém některých lidí zázračně vzdoruje viru HIV. Nový typ léku slibuje podobnou odolnost všem, kdo ji potřebují.

Zabijácký virus HIV vědci odhalili před pětatřiceti lety. Za tu dobu zaznamenali v boji s chorobou AIDS řadu úspěchů. Patří k nim i objevy profesora Antonína Holého a jeho spolupracovníků z Akademie věd ČR, díky kterým svět získal účinné léky schopné udržet HIV pod kontrolou. Přesto žije i dnes s HIV v těle zhruba 37 milionů lidí. Ročně se virem nově infikují bezmála dva miliony osob, asi milion nakažených lidí umírá.

Protilátky versus HIV

Léky proti HIV užívá asi sedmdesát procent nakažených. Virus ale z jejich těla nikdy nadobro nezmizí a trvale nad nimi visí hrozba rozvoje onemocnění AIDS. Riziko je zvláště vysoké, pokud HIV pozitivní lidé nechtějí nebo nemohou brát léky pravidelně. Důvodem bývají i jejich silné vedlejší účinky. Pokud ovšem hladina léku v organismu HIV pozitivního člověka výrazně poklesne, začne se v něm virus intenzivně množit a pacientovi hrozí onemocnění AIDS.

Proto vědci hledají stále nové způsoby léčby. Slibné výsledky klinických zkoušek nyní představil na stránkách předních vědeckých časopisů Nature a Nature Medicine tým vědců z Rockefellerovy univerzity v New Yorku pod vedením Michela Nussenzweiga a Mariny Caskeyové. Jedinou injekcí udrželi virus v těle pacientů pod kontrolou po dobu několika měsíců.

Pod křížovou palbou

HIV se chová jako molekulární chameleon. Jeho dědičná informace prodělává spontánně spoustu mutací – a virus se v důsledku toho neustále mění. Vypadá to, jako kdyby atakům imunitního systému oběti unikal nekonečnou řadou úhybných manévrů. Michel Nussenzweig zkoumal vzácné případy lidí označovaných jako „elitní kontroloři“, jejichž imunitní systém s HIV úspěšně bojuje i bez pomoci léků. Zjistil, že tito lidé si vytvářejí protilátky vůči takovým místům na obalu viru, která se významně nemění. Pro imunitní systém už virus nepředstavuje „pohyblivý cíl“ a pacient na něj dokáže spolehlivě „zamířit“ i dalšími zbraněmi z arzenálu imunitní obrany. Protilátky „elitních kontrolorů“ neutralizují HIV v nejrůznějších podobách a variantách a jeho chameleonské taktice nabízejí silně omezený prostor. Většina HIV pozitivních lidí takové štěstí nemá, protože jejich imunitní systém na virus nereaguje, případně je jeho odezva slabá.

Nussenzweig odhalil u „elitních kontrolorů“ hned dvě „univerzální“ protilátky. Jedna dostala kódové označení 3BNC117, druhá je známá pod evidenčním číslem 10-1074. Pokud vědci nasadili proti viru jen jednu z protilátek, byl efekt sice brzy patrný, ale netrval dlouho. Virus si rychle našel způsob, jak z osidel protilátky vyklouznout. Protilátky 3BNC117 a 10-1074 působí na odlišná místa viru a každá má na HIV jiný účinek. Nussenzweig se proto rozhodl vzít virus do „křížové palby“ kombinace obou protilátek. Vědci nejprve odzkoušeli kombinovanou léčbu protilátkami u zvířat, a když uspěli, přistoupili ke klinickým zkouškám s pacienty nakaženými HIV.

Úspěšné testy

Nussenzweig a Caskeyová podali obě širokospektré protilátky celkem osmnácti HIV pozitivním dobrovolníkům, kteří během pokusu vysadili užívání léků na potlačení HIV. Výsledek byl přesvědčivý: hladiny viru v těle dobrovolníků po vysazení léků stouply, ale po injekci protilátek prudce poklesly a držely se na velmi nízké úrovni po řadu týdnů. Ještě důležitější je fakt, že vědci z Rockefellerovy univerzity nezaznamenali významnější výskyt HIV, který by získával vůči jedné či druhé protilátce odolnost. Pokud se odolnost vyskytla, pak viry vzdorovaly protilátce 10-1074, jež organismem koluje déle než protilátka 3BNC117. To vědci očekávali. Jakmile množství jedné protilátky klesne pod kritickou hranici, virus vyklouzne z „křížové palby“ a nabízí se mu šance k úniku před léčbou. Do budoucna proto vědci plánují podávání protilátek ve správně vybalancovaném poměru. Jako alternativní řešení se nabízí nasazení trojice různých širokospektrých protilátek.

Opatrný optimismus

Americká imunoložka Nancy Haigwoodová z Oregonské zdravotnické a přírodovědné univerzity v Beavertonu v komentáři pro vědecký týdeník Nature souhlasí s tím, že jednorázové podání směsi různých protilátek je s to udržet HIV v těle nakažených lidí pod kontrolou velmi dlouho. Zároveň však nabádá k opatrnosti, protože testy dobrovolníků podrobených experimentální léčbě protilátkami neodhalily úbytek v „zásobách“ viru ukrytého v nejrůznějších tkáních. Ten v těle i nadále zůstává jako časovaná bomba.

Nussenzweig a Caskeyová upozorňují, že kombinace dvou protilátek se zdaleka nehodí k léčbě všech HIV pozitivních pacientů. Za nadějnější považují buď směsi většího počtu různých protilátek, nebo léčbu protilátkami v kombinaci s tradičními léky. Předběžné výsledky naznačují, že v některých případech jsou protilátky schopny potlačit množení viru na dobu delší než čtyři měsíce.

Nussenzweigův tým nyní testuje protilátky, jejichž účinek se jeví jako ještě trvalejší. „Očekáváme, že budou mít v organismu člověka třikrát nebo čtyřikrát delší životnost. Pak by je stačilo pacientům podávat jednou nebo dvakrát za rok,“ vysvětluje Michel Nussenzweig.

„Pokud uspějeme i v dalších studiích, mohou se protilátky se širokým spektrem účinku stát praktickou alternativou dosavadních léků proti HIV. Bude to alternativa bezpečná a nebude vyžadovat každodenní polykání pilulek,“ dodává Marina Caskeyová.

Jaroslav Petr, autor je profesorem České zemědělské univerzity