Bibring upozorňuje na místa, kde se nacházela voda již krátce poté, co se Mars zformoval. Pro výzkum je ideální oblast známá jako Marwth Vallis. Tam totiž byly podmínky dostatečně stálé na to, aby mohl začít vznikat život.
Další podstatnou výhodou Marwth Vallis je tamní „nadmořská“ výška, která je blízká nule. „Na Marsu je důležité přistávat v nížině, aby padáky mohly řádně fungovat“, cituje Birbinga na svých internetových stránkách stanice BBC.
Do pátrání po známkách současného či již zaniklého života se má pustit robot ExoMars, který by k našemu nebeskému sousedovi měl vyrazit za šest let. Robot bude vybaven vrtací soupravou i nástroji k analýze hornin na povrchu. Nezaměří se ale na hledání v horninách obsahujících sulfáty jako americké sondy. Podle evropských vědců je mnohem perspektivnější zkoumání jílů na bázi křemičitanů.
S požehnáním od ministrů
Na důležitosti výzkumu Marsu se shodli i ministři sedmnácti členských států Evropské vesmírné agentury (ESA), kteří včera rozhodovali o jejích dalších prioritách. Politici se dohodli, že Evropa bude pokračovat ve vývoji vlastních raketových nosičů. Vedle raket Ariane bude ESA využívat i menší variantu Vega, jejíž první let se plánuje na rok 2007.
Používání levnějších ruských a indických raket bude možné jen tehdy, pokud budou nejméně o čtvrtinu levnější než evropská varianta. Během příštích pěti let může ESA počítat s částkou 8 miliard a 255 milionů euro. Ministři přidělili dodatečné finanční prostředky i projektu ExoMars. „Evropa přistane na Marsu v roce 2011,“ prohlásil ředitel ESA Jean-Jacques Dordain.
