Od roku 2000 ubylo v Mongolsku v důsledku intenzivní pastvy a požárů asi 35 000 kilometrů čtverečních lesní půdy. Tamní lesy zaujímají sice jen asi sedm procent z celkové rozlohy země, jde však o stejnou plochu, jakou mají dohromady lesy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Německo nasadilo do boje proti kůrovci armádu. Vojáci se od rána přemísťovali do saských lesů |
„Veškeré lesy jsou státní a o jejich správu se starají nájemci, kteří jsou ale pastevci nebo zemědělci a berou les spíše jako přítěž v jejich aktivitách. Les je tak v Mongolsku pod extrémním tlakem, o hospodaření se téměř nikdo nestará,“ uvedl Jan Šebesta z Mendelovy univerzity.
Vědci už za podpory České rozvojové agentury uskutečnili projekt s ukázkami dlouhodobě udržitelného lesního hospodaření, navrhli jeho budoucí fungování, založili lesní školku a semenný sad. Jejich základnou je družstvo Domogt, kde vychovávají místní studenty a ukazují jim příklady dobrého hospodaření v praxi.
„Lesní požáry jsou fenoménem, který je aktuální na Sibiři, v Mongolsku nebo v Amazonii. Požáry v Mongolsku jsou podmíněny právě špatnou správou lesů, jejich drancováním, které degraduje permafrost a snižuje dostupnost a kvalitu vody. Naprostá většina lesních požárů je způsobena lidskou činností, ať již jsou příčinou kuřáci, pikniky, střelba nebo stroje. Jen asi desetina požárů vznikne přirozeně,“ uvedl Šebesta.
Lesy ČR kvůli kůrovci zvýší výsadbu na 55 milionů stromů. Obnova lesů stojí ročně miliardy |
Aktuálně odborníci Mendelovy univerzity vedou lesnicko-krajinářský kurz pro mongolské studenty. V prvním teoretickém bloku se studenti dozvěděli o principech udržitelného lesního hospodaření a významu lesa pro udržení vody v krajině. V dalších dvou blocích vznikly výzkumné plochy, na kterých lze sledovat vliv pastvy na přirozené zmlazení a vitalitu lesa a dynamiku vegetace ve vztahu k možné změně teplotních a vlhkostních podmínek v půdě.
