Středa 28. října 2020Den vzniku samostatného československého státu 3 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Věda

Zeptali jsme se vědců: Opravdu za vymírání na konci druhohor může dopad meteoritu?

Takto nějak mohla vypadat srážka Země s meteoritem, který po sobě zanechal... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Takto nějak mohla vypadat srážka Země s meteoritem, který po sobě zanechal... | foto: Wikimedia Commons

Média toto tvrzení neustále opakují. Ale výzkumy z posledních let ukazují, že pravda bude nejspíš jinde. Dost možná bude složitější a zajímavější. Na otázku odpověděl doc. RNDr. Martin Košťák, Ph.D. z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty UK.

Vymírání na přelomu křídy a třetihor i samotná hranice mezi těmito obdobími jsou snad nejprozkoumanější událostí a časovým intervalem v historii Země – zejména díky populárním dinosaurům. Paradoxně však otázka tehdejšího vymírání, jeho rychlosti, intenzity, příčin a následků zůstává stále nezodpovězena.

Původní teorie tvrdila, že vymírání na hranici křída/třetihory (neboli K/T) způsobil dopad jednoho většího meteoritu do oblasti mexického poloostrova Yucatánu. Tato interpretace je ovšem v současnosti neudržitelná. Je prosazována hlavně americkými geology, zatímco evropští geologové (zejména z Německa) zahájili už před několika lety intenzivní výzkum jiné možné příčiny.

Tou by mohl být gigantický vulkanismus v Indii na území Dekkanské náhorní plošiny. Silná vulkanická činnost totiž dokáže uvolnit do atmosféry ohromné množství prachu (a také plynů). Prach odstíní sluneční záření, čímž způsobí dramatické ochlazení planety. Ve svých důsledcích jde o podobné klimatické změny, jaké by nastaly po dopadu velkého meteoritu.

Vymírání v geologické historii Země. Data znázorňují podíl vymřelých rodů...

Jenže – analýza izotopů kyslíku, která se používá k určení teplot v geologické minulosti, ani v nejmenším neukazuje na nějaké výrazné ochlazení kolem hranici K/T (v této souvislosti se často zmiňoval termín „nukleární zima“). Ani ve světě mikroorganismů, konkrétně mořského planktonu, se toho na přelomu křídy a třetihor moc neděje. Některé druhy vymírají, jiné přežívají, další se nově objevují.

Podíváme-li se, co v této době skutečně vymírá, budeme trochu překvapeni. Většina křídových skupin organismů – mlži, hlavonožci, mořští ještěři, ale zřejmě i neptačí dinosauři – to „balí“ ještě před hranicí K/T. Na druhou stranu existují skupiny, o nichž jsme se domnívali, že na této hranici vymřely, a přesto se objevují ještě nad ní. To je třeba případ amonitů. Jejich nové nálezy pocházejí z nejstarších třetihor v americkém státě New Jersey, tedy přímo z prostoru, který měl být meteoritem zasažen nejvíce.

Do prostoru Yucatánu skutečně na konci křídy dopadl meteorit o průměru zhruba 10 kilometrů. Svědčí o tom pozůstatky kráteru nazvaného Chixculub, ukryté z větší části pod hladinou moře u pobřeží poloostrova. V usazených horninách je také na hranici K/T dobře patrná tenká jílovitá vrstva se zvýšeným obsahem iridia, kterého je na Zemi velmi málo, ale meteority jsou na něj bohatší.

Dekkanská plošina (Deccan Plateau) na mapě Indie.

Vypadalo to tedy, že důkazy do sebe hezky zapadají. Vědci bohužel narazili na zásadní problém. Podle nejnovějších výzkumů vznikl chixculubský kráter asi o 300 tisíc let dříve než zmíněná iridiová vrstva.

Výzkum dekkanského vulkanismu ovšem přinesl nečekaně významný objev. Pod příkrovy láv v Bombajském zálivu byla geofyzikálními metodami objevena obrovská kráterová struktura, vytvořená pravděpodobně dopadem kosmického tělesa. Pokud se autenticita kráteru Šiva, jak byl pojmenován, potvrdí, máme zde kráter 3–5krát větší než chixculubský!

zeptejte se vědců

Neumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz. Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce.

Scénář, který se nabízí a který by vysvětloval i rozpory v datování iridiové vrstvy, je následující: nejdříve dopadl velký meteorit do oblasti Yucatánu. Způsobil „lokální“ vymírání v rámci západní polokoule a celosvětové klimatické změny, které však nebyly fatální. Následovaly desítky tisíc let intenzivní vulkanické aktivity v Indii. Vulkanismus kulminoval při hranici K/T a vyvolal globální změny klimatu i chemismu atmosféry. Tečku pak možná udělal obrovský meteorit, který dopadl do Bombajského zálivu.

Sečteno a podtrženo, na Zemi se odehrály tři obrovské události během zhruba 300 tisíc let. Na konci křídy probíhala řada dílčích vymírání, ekosystémy se měnily a fungoval zde i dominový efekt, založený zejména na potravních vztazích mezi organismy. Právě narušený pozdněkřídový ekosystém musel být náchylný na jakoukoliv změnu. Zdá se, že těch událostí na něj bylo až příliš.

Ani jedna z teorií nicméně nedokáže vysvětlit selektivitu vymírání – proč některé druhy vyhynuly, zatímco jiné přežily. Do budoucna tedy máme ještě řadu otázek k zodpovězení.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Feťáci lásky stále hledají, ale nikdy nenajdou, říká párový terapeut Vojtko

Psycholog Jan Vojtko | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Lásku si často pleteme se zamilovaností, ale vztah je práce, která nikdy nekončí. „Tolerance není ten správný klíč ke...

Můžete skoro všechno, nemusíte nic. Jak probíhají swingers party v Česku

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Swingers kluby, tedy místa neřesti, kde si páry mezi sebou střídají partnery a užívají si i těch nejdivočejších...

Střeva můžou i za naše štěstí či obezitu, říká molekulární biolog Ryšávka

Molekulární biolog Petr Ryšávka | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Za civilizační choroby (např. alergie), ale i za vážné nemoci může mimo jiné vybíjení bakterií ve střevní mikroflóře....