Jmenují se po zrádci a mají tvar, co samu zradu symbolizuje – provaz, na kterém se oběsil. Jidáše ovšem můžou mít i jinou podobu: v některých krajích je stáčejí do spirály, jinde do copánku nebo smyčky, tvarují se do uzlů či malých vánoček. Mnohde inspirace přicházela taky z přírody, a pečivo tak mohlo představovat vlastně jakékoli zvíře, třeba ptáka nebo hada. Jestliže v sobě většina velikonočních pokrmů nese nějakou symboliku, pro jidáše to platí dvojnásob.
Více receptů od šéfkuchaře Pavla Drdela najdete ZDE. |
Vedle tvaru je symbolické taky použití medu, jímž se – obvykle po upečení – potírají: podle pověry chrání proti hadímu uštknutí či jedovatému štípnutí hmyzem. Protože je to pečivo, do kterého se přidává droždí a kynutím nabývá na objemu, připisuje se mu taky moc přivolat úspěšné období.
A protože je Zelený čtvrtek, kdy se obvykle pečou, kromě jiného dnem odpuštění (to jsme znovu u jednoho z dvanácti původních apoštolů, který za třicet stříbrných zradil Ježíše a umožnil jeho zatčení), jidáše podávané v tento den k snídani prý umí chránit před neduhy a přinášet pevné zdraví. Vyzkoušený recept na ně najdete na následující dvojstraně.
