To, že nejde o takovou pohodu, jak to na první pohled vypadá, je jasné nejen z občasných výbuchů nervozity, ale i z postoje ochranky, která od vnitřního světa SuperStar, přístupem jako ze špatného filmu, odstřihne každého, kdo do něj nepatří.
* LN Na rozdíl od reality show Big Brother, kterou jste moderoval před několika měsíci, teď máte možnost si to během SuperStar se soutěžícími užít naplno. Nebo ne?
To je pravda. Během Big Brother byli soutěžící celou dobu ve vile, já jsem je neznal a posuzoval jsem je v podstatě stejně jako divák. V případě SuperStar spolu trávíme skoro celé čtyři dny v týdnu, takže se cítím spíš jako jejich kolega. Došlo to tak daleko, že jsem se do nich zamiloval a vyloženě se bojím vyřazovacího kola, protože vím, že některý z nich bude muset vypadnout.
* LN Není to trochu přehnané? Vždyť oni mají svůj vlastní svět, kam vy jako moderátor až tak nepatříte - oni spolu tráví ještě čas na zkouškách, bydlí spolu na hotelu, mají svoje oddělené šatny...
Tady na Barrandově to vypadá trochu jako na vysokoškolské koleji. Dlouhá chodba, několik šaten a pořád se korzuje z jedné do druhé. A takhle to působí i na jejich hotelu. Minulou sobotu jsem byl toho večera tak„plnej“, že jsem v půl jedné ráno odjel na hotel za nimi. Všichni jsme seděli na chodbě a povídali jsme si do půl čtvrté ráno. Ptal jsem se jich, jak žijou, co dělají jejich rodiče. Je mezi nimi vynikající atmosféra. Ta soutěživost, řevnivost se asi ještě dostaví, ale zatím je to hlavně příjemný. A jestli je to přehnaný? Možná, ale tak to je. Vyvrcholilo to tím, že jsem nám všem na úterý po vyřazování koupil lístky do kina.
* LN To měla být jako cena útěchy?
Napadlo mě, že ty, co vypadnou, možná už nepotkám. Navíc jsem viděl, jak jsou smutní, že někteří z nich v pondělí skončí. Tak jsem chtěl, aby se měli na co těšit. Vykoupil jsem sál Golden Class na poslední večerní představení s tím, že to nikomu neřekneme a budeme to mít celé pro sebe... Měli hroznou radost.
* LN To je od vás pěkné, že jste je pozval. Golden Class není laciná záležitost...
Jasně, že to trošku bolelo. Navíc nás bylo jen sedmnáct a míst v sále je 24. Ale chtěl jsem, aby mezi náma nebyl nikdo cizí, tak jsem to vzal všechno. Stálo to za to. Vždyť lidé utrácí za neuvěřitelný blbosti a tohle nám nikdo nevezme.
* LN To je další výhoda proti Big Brother, alespoň pro soutěžící. Že nejsou odtržení od normálního života. I když ochranka na Barrandově by nejraději vyhnala každého, kdo nesoutěží.
On totiž mezi SuperStar a BigBrother paradoxně není až takový rozdíl. V důsledku. Sice se můžou potkat s rodičema, ale jen na návštěvu a jen někdy a někde. A mají tak nabitý program, že jim vlastně nezbývá žádný volný čas. Příprava choreografie, nácvik písniček, natáčení medailonků, rozhovory pro média, generálky, přímý přenos, vyřazování. Zbude jim jeden necelý den volna. Navíc dostávají strašnou čočku od bulváru.
* LN Objevila se spousta šílených článků. O týrání v rodině, o zdravotních problémech... Obracejí se na vás, abyste jim pomohl se s tím vyrovnat?
Neobracejí a asi bych to s nimi ani neřešil. Nemá smysl se v tom pitvat, a přilívat tak olej do ohně. A navíc povaha těch kauz není taková, aby se o tom dalo povídat. Nejlepší je nad tím mávnout rukou a říct si: no a co. I když udržet si odstup je těžký i pro zkušený harcovníky a oni to zažívají poprvé. Jediné, co se jim snažíme říct, je to, aby se soustředili na výkon. Protože české publikum se naštěstí žádnou kauzou ovlivnit nedá. Když se divákům líbí, jak ten člověk zpívá, tak prominou všechno. Navíc, ty kauzy se netýkají přímo soutěžících, ale třeba jejich rodiny nebo okolí.
* LN Vy si dokážete tenhle odstup udržet?
Asi ne vždycky a úplně. Ale zkouším to. Kamarád mi vždycky říká, kašli na to, hlavně, že máš zdravý děti. Ale v daný moment mě to taky nadzvedne a zamrzí.
* LN Nazpíval jste CD. Počítáte s tím, že si jednou třeba vystoupíte se SuperStar a že to vzhledem k vašemu hlasu bude problém?
Lidi vědí, jak to mám se zpíváním. Už se z toho stal takový terminus technicus - zpívá jako Leoš Mareš, což znamená, že nezpívá. A protože je to tak daný, tak s tím nemám problém. Když budu zpívat se soutěžícími, tak to bude součást show. A každý bude vědět, že to nemyslím vážně...
* LN Bulvár si ve vašem případě všímá hlavně hloupostí. Je ale pravda, že jste si spolu se soutěžícími pobrečel?
To asi myslíte tu chvíli, když jsem se bavil s jedním z otců, který obrečel postup svého potomka. Taky mi vyhrkly slzy do očí, ale to by se asi stalo každýmu. Vidět dvoumetrovýho chlapa plakat štěstím, je nečekaný. Zaskočilo mě to. Emoce jsou tu vůbec silný. Možná jste si všimla, že při vyřazování nejvíc brečely ty holky, které postoupily. Ale nakonec byli smutní úplně všichni. Přišli jsme za nimi potom s režisérem něco řešit, ale vzdali jsme to. Seděli spolu, byli úplně potichu, hotová tryzna. Já se jim vůbec nedivím. Je to jako když musíte odjet o týden dřív z tábora. Ostatní plánujou táborák, noční pochod a vy víte, že vy u toho nebudete.
* LN Existuje několik přístupů k moderování. Většinou platí, že moderátor by si měl udržet odstup a nepodléhat emocím.
Takhle daný to není. Prioritou je, aby to bylo profesionálně odvedený. Říct, co je třeba říct. Držet formát. Emoce jsou přirozené. Jde o přímý přenos, dění na obrazovce není vytržené z reality, diváci vědí, proč soutěžící brečí, a chápou to. Samozřejmě, já jsem moderátor, nesmím si dovolit takové emoce, které by mi zabránily uvádět. Navíc o mě nejde, jde o soutěžící, o porotu. Já jsem jenom pojítko, musím dávat prostor hvězdám programu.
* LN Býváte „na place“ od poledne do deseti večer. Jak se udržujete ve formě, abyste to vydržel?
Přímý přenos je takový adrenalin, že mě to úplně nastartuje. Ještě se nestalo, že bych se během přímého přenosu cítil unavený. Je to výborný, všechno se děje na jeden pokus, trvá to stejně tak dlouho, jak se vysílá. A když jsem unavenej mezi zkoušením, tak si jdu lehnout. V šatně mám rozkládací lehátko.
* LN Máte malé dítě. Jak snáší vaše rodina, že přes den pracujete a večer se bavíte se soutěžícími?
Myslím, že s nima trávím hodně času. Možná víc než normálně pracující člověk, který každý den dochází do práce. Já mám vlastně „volno“ tři dny v týdnu místo dvou. A že spolu nejsme o víkendech? Jsme na to zvyklí, většina kšeftů je v tomhle čase.
* LN Moderujete i večírky. Už jste „vyprodaný“ na Vánoce?
Něco mám už domluvené, ale klidně volejte, ještě se pár volných termínů najde. (směje se)
* LN Je o vás větší zájem s touto příležitostí v SuperStar? Jde o posun ve vaší kariéře?
Ani ne. Spíš se učím nové věci, čím víc moderuju, tím lepší - alespoň doufám, podávám výkon.
* LN Kam směřujete? Co vidíte jako vrchol vaší kariéry?
Mým snem je mít vlastní show, „saturday night show“. Model Jana Krause. To se mi líbí. Moderátor si vytvoří vlastní styl, svou značku. Může se tomu věnovat opravdu dlouho. Podívejte se třeba na Karla Šípa.
* LN Ale Karel Šíp a Jan Kraus přece nedělají to samé...
Jak pro koho. Já obdivuju stejně tak Šípa, jako Krause. Šíp je vlastně Kraus. Možná mají jiný záběr, ale princip jejich práce, moderování, je podobný. Jde o vlastní talk show. A myslím, že v těchto případech nestačí jenom umět moderovat, ale že člověk musí mít určité zkušenosti. Proto vždycky říkám, že taková talk show je mým snem, ale zatím se na to necítím.
* LN Nenapadlo vás někdy, že show Jana Krause má takovou sledovanost, protože on je politický? Má přehled a názor? To podle mě s věkem nesouvisí.
Tím chcete říct, že já jsem apolitický?
* LN Spíš zábavný než politický...
Ale lidi se přeci dívají na Krause taky kvůli zábavě. Jenže já teď ve třiceti vím, že politice nerozumím, takže se k ní nevyjadřuju. A Kraus podle mě musel taky do politiky „dorůst“. Nebo, že by to bylo v něm? Nevím.
* LN U něho je to spíš tak, že nevydrží se nevyjadřovat, neangažovat se...
Ale já se taky zajímám. Třeba u nás nemáme ceduli se jménem ulice. Jsou s tím strašný problémy, nikdo tam netrefí. Jsem to já, kdo chodí za ostatníma lidma a říká jim, pojďte, uděláme s tím něco. Nebo s tím, že tam není ani jediný odpadkový koš. Chodím se psama, sbírám to po nich a nemám to kam dát. Takže možná trochu angažovaný přeci jen jsem.
* LN To vás šlechtí a určitě by bylo báječný být vaším sousedem, ale obávám se, že na vlastní talk show je to málo.
Možná. Ale musíte uznat, že většina lidí neřeší vůbec nic. Ale třeba mám opravdu talent hlavně na tu zábavu.
* LN Co byste dělal, kdybyste se musel moderování vzdát? Třeba kdybyste přišel o hlas.
Zhroutil by se mi svět. Nevím, co bych dělal. To si nejde promyslet, nebo se na to připravit. Moderování je můj život. A kdybych přišel o hlas úplně tak, že bych nemohl dělat ani prodavače v obchodě. Kdybych se nemohl bavit s lidma, tak to by byl asi můj konec.
