BBC Proms, tedy variace na promenádní koncerty, se každé léto snaží k vážné hudbě přilákat i posluchače, kteří k ní mají obvykle daleko. Organizátoři festivalu se toho snaží docílit nižším vstupným, pestrým a často netradičním výběrem skladeb a žánrů, ale i celkově volnější atmosférou.
Už vloni si nicméně v on-line diskusi s ředitelem Proms Rogerem Wrightem někteří diváci stěžovali na "nevychovance", kteří dali najevo nadšení nad Dvořákovou osmou symfonií ještě před jejím koncem. Jiní debatující i odborníci však byli spíše pro to, aby pravidlo "po skončení vět netleskat" nebylo dogmatem, které by mohlo některé posluchače od koncertů odrazovat.
Mozarta by tichem zklamali
Letos vstoupil během BBC Proms do debaty hudební kritik časopisu Time Out Jonathan Lennie, kterému vadí nejen tleskání mezi větami, ale i příliš časný potlesk po konci skladby. V otevřeném dopise adresovaném "hlučně tleskajícímu člověku, který za mnou sedí při koncertech", trvá na tom, že u některých pochmurných kusů je součástí skladby důstojné ticho po poslední notě. "Nemusíte oceňovat umělce v půli skladby – není to opera. Nečekají to a nejčastěji to vnímají jako vyrušení," napsal Lennie.
Roger Wright prohlásil, že má pro takový názor "jisté pochopení". "Ale Proms jsou zvláštní příležitostí a mají jedinečné obecenstvo. Myslím, že je důležitější, co si o tom myslí skladatelé a umělci," poznamenal. Připomněl, že zvyk vyslechnout skladbu v nábožném tichu a pochválit ji až po jejím skončení vznikl až ve 20. století. "Mozart oceňoval, když obecenstvo tleskalo, a Brahms byl zklamán, když neaplaudovalo mezi jednotlivými větami," poznamenal.
Už vloni si nicméně v on-line diskusi s ředitelem Proms Rogerem Wrightem někteří diváci stěžovali na "nevychovance", kteří dali najevo nadšení nad Dvořákovou osmou symfonií ještě před jejím koncem. Jiní debatující i odborníci však byli spíše pro to, aby pravidlo "po skončení vět netleskat" nebylo dogmatem, které by mohlo některé posluchače od koncertů odrazovat.
Mozarta by tichem zklamali
Letos vstoupil během BBC Proms do debaty hudební kritik časopisu Time Out Jonathan Lennie, kterému vadí nejen tleskání mezi větami, ale i příliš časný potlesk po konci skladby. V otevřeném dopise adresovaném "hlučně tleskajícímu člověku, který za mnou sedí při koncertech", trvá na tom, že u některých pochmurných kusů je součástí skladby důstojné ticho po poslední notě. "Nemusíte oceňovat umělce v půli skladby – není to opera. Nečekají to a nejčastěji to vnímají jako vyrušení," napsal Lennie.
Roger Wright prohlásil, že má pro takový názor "jisté pochopení". "Ale Proms jsou zvláštní příležitostí a mají jedinečné obecenstvo. Myslím, že je důležitější, co si o tom myslí skladatelé a umělci," poznamenal. Připomněl, že zvyk vyslechnout skladbu v nábožném tichu a pochválit ji až po jejím skončení vznikl až ve 20. století. "Mozart oceňoval, když obecenstvo tleskalo, a Brahms byl zklamán, když neaplaudovalo mezi jednotlivými větami," poznamenal.
