Jedinečné na něm ovšem je to, že nad mořským dnem ani tak neplave, ale chodí po něm. Své čtyři ploutve používá jako nohy a páteří kroutí jako ještěrka. Navíc dokáže vylézt z vody a až na hodinu zadržet dech, aby se mohl projít po odhaleném útesu a mezi odlivovými jezírky hledat kořist.
Šedesátiletého surfaře v Austrálii pokousal třímetrový žralok, muž neštěstí nepřežil |
Je to žralůček skvrnitý, známý také jako „chodící žralok“. A na rozdíl od stereotypních názorů na „hrozivé žraloky“ líčí alternativní příběh o životě žraloků a jejich vzhledu.
Žralůčkovití patří do řádu malotlamci a nadřádu žraloci. Patří mezi nejmladší žraloky v oceánu, kde existují nejspíš jen asi devět miliónů let, a dva nejmladší druhy se od nich oddělily před méně než dvěma milióny lety. To vyvrací obecnou představu, že jsou žraloci dávnou skupinou, která se nijak nezměnila. Nejsou to evoluční přežitky z dob pradávno minulých, ale zvířata, která se stále vyvíjejí a uzpůsobují.
Žralůčci jsou jen zlomkem v ohromné rozmanitosti žraločích druhů. Existují ostrouni a žralouni a máčky. Celkem v současnosti žije více než 500 druhů příčnoústých, což je podtřída paryb, do které patří žraloci a rejnoci.
Vědci určili stáří žraloků s pomocí minulých jaderných výbuchů |
Každý desátý žraločí druh je bioluminiscentní, což znamená, že ve tmě svítí. Další je tak malý, že byste si ho mohli dát do kapsy - a nadto má své vlastní kapsičky naplněné z dosud neznámého důvodu svítící hmotou. Někteří žraloci se nafukují, aby vypadali větší a děsivější, než doopravdy jsou. Žraločí matky mohou být březí až tři roky, anebo přivést na svět mláďata bez oplodnění samcem.
Ovšem pokud jste všechno, co o žralocích víte, viděli jen v hollywoodských filmech, pak si o nich musíte myslet, že jsou zosobněním vodní hrůzy. Žraloci mají svůj vlastní filmový žánr: existují filmy o žralocích v podobě duchů, o zombie-žralocích, o žralocích, co chrlí kyselinu, zabijáckých žralocích schopných „plavat“ v písku nebo sněhu - a ohromujících šest dílů hororu Žralokonádo.
Žraloci jsou loveni po miliónech
Ještě problematičtější je, když žraloky coby monstrózní padouchy líčí uvěřitelnější filmy. V roce 2016 vzniklo drama Mělčiny o surfařce, kterou brutálně napadl pomstychtivý velký bílý žralok. Snímek přiměl skupinu mořských biologů, aby napsali otevřený dopis filmovému studiu Columbia Pictures s varováním, že Mělčiny obsahují nebezpečně pokřivený obraz, který může obrátit veřejné mínění proti žralokům.
Filmaři otupili krvavé Čelisti. Ve vystřižené scéně žralok překousl malé dítě |
Ve skutečnosti je situace naprosto opačná. Žraloci jsou nadměrně loveni po miliónech. Přitom nejsou evolučně uzpůsobení tomu, aby byli kořistí. Coby predátoři rostou žraloci pomalu a dospívají celou věčnost, než dosáhnou pohlavní zralosti. Kladou jen málo jiker a rodí jen málo mláďat - ne dost na to, aby se mohla obnovit jejich tenčící se populace.
Ti, kteří zůstanou naživu, mohou strávit celá desetiletí a dokonce i staletí ve vodách, kde vstřebávají člověkem vypouštěné znečišťující látky a vyhozené plasty. Během jejich života se moře otepluje a okyseluje. Současní žraloci malohlaví, známí také jako žraloci grónští, se narodili v Severním ledovém oceánu v době, kdy byl o několik stupňů chladnější.
Výsledek všech těchto faktorů se dá snadno odhadnout. Při posledním sčítání byla čtvrtina všech žraločích druhů a jejich plochých příbuzných - rejnoků a trnuch - ohrožena vyhynutím.
V Mexickém zálivu vědci objevili kapesního žraloka, který ve tmě světélkuje |
„Od žraloků se toho můžeme spoustu naučit,“ řekla bioložka z mořské laboratoře na Floridě Jasmin Grahamová, která je specialistkou na problematiku žraloků. Vědci tu zkoumají mimo jiné to, jak se žralokům daří rychle hojit zranění a jak si vyvinuli imunitu vůči mnoha chorobám. „Pokud vyhynou, všechna tato evoluční historie a všechny tyto informace zmizí s nimi,“ dodala Grahamová.
Na žralocích záleží, protože mohou být užiteční nejen pro člověka, ale pro celé oceánské ekosystémy. Řada žraločích druhů jsou klíčoví predátoři. Udržují rovnováhu ekosystému, odstraňují slabší, nemocnou kořist a brání jednotlivým druhům, aby jejich populace prudce stoupla a vytlačila ostatní. „Až když některý druh ztratíme, zjistíme, jak byl důležitý,“ uvedla Grahamová.
V žaludku žraloka na Réunionu našli lidskou paži, podle úřadů patří skotskému turistovi |
Po celé roky vědci a ochránci přírody opakují, že žraloci mají víc důvodů bát se člověka než naopak. Najděte si jakoukoli statistiku a objevíte v ní spoustu věcí, které vás mohou zabít s větší pravděpodobností než útok žraloka. Například převržený prodejní automat. Nebo padající kokos.
Přesto přetrvává přesvědčení, že jsou žraloci nebezpeční, mstiví a brutální. „Jako dítě jsem viděla Čelisti, ale nijak zvlášť mě nevyděsily,“ řekla Grahamová. „Spíš jsem se ptala: Proč? Proč si lidi myslí, že jsou tak děsiví? Jak se liší od delfína? Oba jsou predátoři. A přitom o žralocích se točí Čelisti, zatímco o delfínech rodinné filmy jako Delfín Flip.“
