Lidovky.cz: Premiéra dokumentu „Tam, kde žiješ“ se pomalu blíží. Jaká je Jolanda ve skutečnosti? Liší se od té věštkyně na obrazovce?
Vypadá stejně jako ta, kterou lidé znají z vysílání Ezo.tv na Barrandově. Jenom se proměnila vizuálně. Způsob vyjadřování zůstal stejný, fráze z televize používá i v běžném životě. Setkání s ní bylo opravdu zajímavé, zato předchozí domluva byla velmi komplikovaná (více čtěte ZDE: Věštkyně Jolanda filmaře vyhnala. Nyní s natáčením dokumentu souhlasí). Když se to ale povedlo, bylo vidět, že to má v hlavě poměrně srovnané, i když se to nemusí na první pohled zdát. Je vidět, že přesně ví, o čem se chce bavit a o čem už ne. Odděluje práci od soukromí. Když jsme se jí třeba zeptali na její dceru, tak nám lámanou češtinou řekla, že o tom se bavit nebudeme, protože se to už netýká jí, ale její rodiny. Bylo to skutečně zajímavé setkání. Díky němu teď vím, že je v televizi velmi přirozená.
Lidovky.cz: Jolanda proslula svými nezapomenutelnými hláškami jako „spadlo to“, „nepřepínejte kanela“ či „tady vidim velký špatný“. Bavili jste se s ní o její slovní zásobě a způsobu vyjadřování?
Přímo jsme se jí na to neptali, ale během natáčení jsme na to narazili. Její mateřštinou, kterou běžně mluví, je romština. Češtinu se naučila až postupně, není to její primární jazyk. Tak asi z toho důvodu.
Lidovky.cz: Rozuměli jste Jolandě nebo mezi vámi docházelo ke komunikačnímu šumu?
Někdy ano, ale my jsme na ní mluvili pomalu a používali jsme jednodušší slovní výrazy, aby nám skutečně rozuměla. Pokud šlo o komunikaci, nastal hlavně jeden problém, a to se smlouvou. Tu musíme mít podle pravidel školy (tvůrci jsou studenti FAMU - pozn. red.) s každým, koho točíme. Textu moc nerozuměla, takže to byl problém. Jinak jsem se vždycky nějak domluvili. Jen jsme museli užívat kratší věty a jednodušší spojení.
Lidovky.cz: Dostali jsme se kvůli zmiňované smlouvě do konfliktu?
Ne. Dali jsme jí přečíst standardní smlouvu, kterou používáme běžně ve škole. Žádná záludnost. Ona nám ji vrátila s tím, že tomu nevěří. To pak bylo složité, ale naštěstí to nijak nepoznamenalo natáčení. Šlo jen o drobnou epizodu.
Lidovky.cz: Má Jolanda problém jen s češtinou, nebo je s ní komunikace celkově složitější?
Určitě je to trošku komplikovanější. Když jsme si s ní domlouvali schůzku a ptali jsme se jí, kde se potkáme, řekla nám: „No naproti“. Nevěděli jsme, co to znamená. Pak nám došlo, že asi naproti od místa, kde bydlí. Nepřijde mi hloupá, to vůbec ne. U ní je největší problém řeč. Neovládá ji. To pak zkresluje pohled na ni, člověk neví, jak ji má chápat. Je znát, že má slovíčka jen odposlouchané a dělá přeřeky. Třeba místo „normálně“ říká „normárně“. To říká vždycky.
Lidovky.cz: Je nějaká hláška, která vám z natáčení utkvěla v paměti? Vznikly nové přeřeky či nesmyslná slovní spojení?
Nová ani úplně ne. Rejstřík jejích hlášek má poměrně stabilní. Žádná nová nebo lepší nejsou.
Dokument můžete vidět v kiněDokumentje „Ezopové, aneb linka je volná”nyní běží v letních kinech: v úterý v Containallu na Malé Straně, ve středu v Českém Krumlově, ve čtvrtek v Pardubicích a příští úterý v Liberci. Premiéru měl v prosinci roku 2014. režisér: Ondřej Moravec - student Katedry scenáristiky a dramaturgie¨ produkce: Jan Syruček a Pavla Klimešová - studenti produkce druhého ročníku kamera: Františka Chlumská. |
Lidovky.cz: Pokud opomeneme její úsměvné vyjadřování, jaká je Jolanda povahově?
Je velmi opatrná a má věci v hlavě docela srovnané. Uvědomuje si třeba, že televizní věštění je byznys a jeho primárním cílem je hlavně vydělat, stejně jako u každého jiného podnikání. Tak k tomu přistupuje. Věštění vnímá tak, že se převádí - jak říká - „z generace na generací“. Přirovnává to k tomu, že když je tatínek zedník, pak je i syn zedník. Věštění bere jako povinnost a dar, který dostala. Jejím cílem je pomáhat lidem a dělat to naplno. Přijde mi, že si to plně uvědomuje. Jinak je velmi přátelská a o sobě říká, že je společenská a ráda se baví. Ale nikdy jsme nebyli u ní doma nebo v okruhu jejích přátel. Nevím tedy, jakou má interakci v rámci svého okolí. Působila příjemně, nicméně i dost opatrně. Museli jsme k ní jet několikrát před samotným natáčením, abychom se s ní seznámili.
Lidovky.cz: Vnímá Jolanda, že je lehce vysmívanou postavičkou, kterou se baví lidé na internetu?
Ano, to ví. Když jsme toto téma naťukli, řekla nám, že jí někdo dokonce ukazoval vtipná videa na internetu. Vzala to tak, že to lidi prostě dělají a že je to spíše jejich než její problém. Podle Ondry Moravce, režiséra, jí to ale mrzelo a chvíli prý i zvažovala právníka.
Lidovky.cz: Co vás během natáčení nejvíce překvapilo?
Pamatuji si takový hezký moment. Místo, kde jsme se s Jolandou, potkávali, byla nejčastěji taková malebná cukrárna na náměstí v Děčíně, kam chodí pravidelně na pohár a na kávu. Bylo skutečně hezké ji vidět v takovém prostředí, kde si zřídila svou provizorní „kancelář“. Jinak nás brala na výlety po městě.
Lidovky.cz: Jak na ni nahlíží lidé v jejím okolí? Berou ji jako „celebritu“ z televize, nebo to neřeší?
V cukrárně si jí skutečně pamatují, znají jí už dlouho. Jinak tam tou komickou postavičkou určitě je. Ale myslím, že výrazná a populární musela byla už předtím.
Lidovky.cz: Proč začala Jolanda s natáčením ezo pořadu?
Říkala, že jí „oslovovali“ a že na to jednoho dne kývla, protože si ji sami vybrali.
Lidovky.cz: Požadovala Jolanda peníze za natáčení vašeho dokumentu?
Ne. Nešlo o peníze, spíše o nedorozumění. Nakonec byl domluven honorář ve výši 500 korun.
Lidovky.cz: V dokumentu vystupují i jiní věštci, například Vlastík Plamínek.
Původně jsme chtěli natáčet dokument o Jolandě, ale pak nám došlo, že to bude složitější, protože jsme s ní mohli mluvit pouze v cukrárně nebo ve městě, k ní domů bychom se nedostali. Tak jsme se nakonec rozhodli pro ten fenomén jako takový, tedy pojmout televizní věštění v Česku jako celek. Ukazujeme věštce a vedle toho příběhy volajících.
Lidovky.cz: Co vás na televizním věštectví zaujalo?
Plamínek fenomén věštění nazval takto: co Čech, to věštec. Ono to vypadá, že všichni známí věštci se svojí kariérou v televizi začali s naivní představou, že budou v televizi a zodpoví otázky diváků. Původně si asi neuvědomili, jak velký je to byznys. Duchovní cesta je poměrně draze vykoupená. Volá se až za sedmdesát korun za minutu. Stanley Bradley (známý věštec z Děčína - pozn. red.) to bere tak, že lidé platí za to, že chtějí znát svou budoucnost a musí za to zaplatit. Nemá problém přiznat, že jde o obrovský byznys.
Lidovky.cz: Co další televizní hvězdy a jejich přístup k byznysu jménem „televizní věštění“?
Třeba Vlastík Plamínek s tím přestal, když zjistil, jak to celé funguje. Podle něj je to neetické. Alenka Pastelka (další z výrazných tváří televizního věštění - pozn.red.) k tomu zase říká, že je to riziko povolání každého volajícího a že dělá to nejlepší, co může. Nemůže prý ovlivnit to, co dělá velká společnost vydělávající peníze. To mi přijde zajímavé. Každý na to má jiný pohled. Někdo se to snaží obhajovat s tím, že na tom někdo sice dělá byznys, ale on díky tomu může pomoct stovkám lidem, byť třeba utratí tisíce nebo celý svůj důchod za jediný hovor. Někdo říká, že je to problém volajících, protože si to měli nejdříve spočítat. Někdo na to zase nemá žaludek.
Lidovky.cz: A Jolanda k tomu přistupuje jak?
Jolanda to bere v první řadě jako byznys. Říká, že se to dělá kvůli tomu, aby se vydělaly peníze. To je jediné, co jsme z ní na toto téma dostali. Nakonec z toho kolotoče sama odešla, jestli sama, nevím. Důvodyneznám.
Lidovky.cz: Co vlastně teď Jolanda dělá, když nevystupuje v televizi?
Pořád věští. Říkala, že má spoustu klientů. Zajímavé ale je, že nechtěla prozradit, čím se živila předtím.
TEASER # 3 - Ezopové: Jolanda from Apropo on Vimeo.