Mezi lidem se věřilo, že kdo na Květnou neděli spolkne tři svěcené kočičky, bude celoročně ochráněn před bolením v krku. A při velikonočním ošlehávání vrbovými proutky byly zas na člověka přenášeny všechny síly této dřeviny.
Jenže Květná neděle nebyla jen časem kouzelných vrb, svůj rituální význam měly například také větvičky klokoče zpeřeného (Staphylea pinnata). Z jeho svěcených proutků se vázaly kříže, které se zarážely na osetých polích, malé křížky se připevňovaly i na zárubně domovních dveří, aby do hospodářství neproklouzlo nic zlého a nečistého.
Avšak ještě jedna dřevina hrála už od Květné neděle v dávných zvycích významnou roli – byla jí líska obecná (Corylus avellana). Jen málokterá jiná dřevina se může pochlubit až tolika magickými schopnostmi. V lidových představách byla spojována s bleskem, uměla údajně odvracet bouřky a chránit stavení před ohněm.