Tady je Drákula, téhle říkáme Terezka, vyndává Eva Cepáková ze zatemněného terária dva malé netopýry rezavé. Účastníci vycházky v pražské Stromovce se k samičkám, které po zranění nemohou létat, nadšeně hrnou. Netopýrů uvidí dnes večer ještě spoustu, ale ti už jim budou poletovat nad hlavou. Česká společnost pro ochranu netopýrů pořádá podobné vycházky často a zájem o ně rok od roku roste.
  |
Podobné akce pomáhají zahánět i obavy z těchto drobných okřídlených savců. Strach z nich má víc důvodů. Jednak jsou to noční zvířata, která lze zahlédnout jen stěží. Jen se někde na chvíli potichu mihnou a zas zmizí ve tmě. Velkou roli proto hraje obava z temnoty a z neznámého. Dalším důvodem bude nejspíš také to, že jako savci s křídly jako by nikam nepatřili; „létající myši“, jak se jim v řadě jazyků říká, jako by byly zvláštní kombinací dvou nesourodých druhů. (Mnozí si určitě vybaví příběhy Čtyřlístku a nešťastného netopýra Emila, se kterým se nechtěly kamarádit ani myšky, ani ptáci, protože oběma stranám připadal podezřelý.)
